246-183 př. n. l.
Byl synem kartaginského krále Hamilkara.
Ve 2. punské válce (218 – 201 př. n. l.) odvážným pochodem s 92 tisíci vojáky a několika slony přešel Alpy a zcela nečekaně se objevil před branami Říma. Římané volali: "Hanibal ante portas." = Hanibal před branami.
K překvapení Římanů však Hanibal na město nezaútočil a táhl dále k jihu. Roku 202 př. n. l. byl poražen Scipiem Afrikánským a vrátil se do Kartága. Roku 196 př. n. l. musel na nátlak Římanů odejít do vyhnanství. Odebral se do Sýrie ke králi Antiochovi a navrhl mu válečný plán proti Římu. Opět sklidil neúspěch a prchal dále. Ocitl se v Bithýnii na dvoře krále Prúsiase. Po dalších marných pokusech porazit Řím se dostal do bezvýchodné situace, a proto požil jed. Umíral se slovy: "Zbavte konečně Římany jejich největší starosti, jest jim obtížno a dlouho dočekati se smrti nenáviděného starce." Okřídlené "Hanibal ante portas" je synonymem pro jakékoli bezprostředně hrozící nebezpečí i dnes.