Narodil se roku 1908 jako syn kněze. Od roku 1929 stál v čele ukrajinských nacionalistů, jejichž cílem bylo sjednotit Ukrajince z Ruska, Polska a Ukrajiny a vytvořit z nich samostatný stát zvaný Velká Ukrajina. Ke splnění tohoto cíle se banderovci za II. světové války spojili s hitlerovským Německem a užívali stejné zločinecké metody jako němečtí fašisté.
Po válce, v letech 1945 – 1947 se skrývali v lesích. Byli rozprášení a malé skupiny banderovců se snažily probít na západ přes ČSR a Maďarsko. Pro obyvatele horských oblastí Slovenska představovaly tyto tlupy smrtelné nebezpečí, a proto se do boje proti ním zapojila československá armáda a bezpečnost. Štefanu Banderovi se podařilo uprchnout, dlouhá léta žil v Mnichově, kde byl nakonec zastřelen kyanidovou pistolí.