Ztraceni hlášky 2

Jack: Já ho snad zabiju.
Kate: To nám ty léky sehnat nepomůže.
Jack: Možná ne, ale budu mít dobrej pocit.
 

Jack: To musel být příšerný sen.
Claire: Proč si to myslíš?
Jack: Když někdo zatíná pěsti tak, že si zaryje nehty půl centimetru do dlaní, asi se mu nezdálo, jak jezdí na poníku.
 

Sawyer: A nemohl o svým jméně lhát?
Walt: To by snad byla pitomost.
 

Kate: Ty mě špehuješ?
Sawyer: Jak špehuju, já jsem tě chránil.
Kate: Před čím, před jižanskými úchyláky?
 

Kate: Pojď za mnou.
Jack: Řekni mi, že jsi objevila kavárnu.
 

Kate: Pojď za mnou.
Jack: Řekni, žes objevila kavárnu.
 

(Boone a Locke našli poklop. Locke dovyprávěl Boonovi příběh o Michelangelovi, který tři roky zíral na mramor a pak z toho vznikla socha Davida.)
Boone: Nebudeme tu na to zírat čtyři měsíce, že ne?
 

Michael: Tohle je přesně postýlka pro mého kluka.
Suzanne: Aha, nádherná, bude se dobře vyjímat... pod mostem. Stojí tři měsíční nájmy.
 

Sawyer: Koukám, že si Steve vytáhl nejkratší slámku.
Hurley: To byl Scott, kámo.
 

Sawyer: Pracky vzhůru!
Jack: Snažíš se být vtipný?
Sawyer: Jo. Došli mi dorty, který bych na tebe házel.
 

Shannon: Ah, fuj.
Locke: Pro tebe fuj, pro mě večeře.
 

Hurley: Našel způsob jak to zastavit?
Paní Toomeyová: Jo. Strčil si do pusy brokovnici a vystřelil.
 

Hurley: Já vlastním tiskárnu v Kanadě?
Manažer: No, vlastně už ne, minulý měsíc totiž vyhořela.
 

Hurley:(kouká na Sawyera s brýlemi) Ty jo, někdo přejel Harryho Pottera parním válcem.
 

Charlie: Nemůžu ho ukecat, aby přestal brečet.
 

Charlie: Tohle je moje druhá skladba. Jmenuje se "Příšera sežrala pilota".
 

Michael: Takže, kdy musíme odplout?
Arzt: No, včera.
 

Jack: Nenechám tě otevírat bednu s nápisem "výbušniny" páčidlem, Kate!
 

Libby: Necháš mě, abych se podívala na tvé rameno?
Sawyer: Proč, jsi snad doktor?
Libby: Klinická psycholožka.
Sawyer: Cvokař. Možná by sis s mým ramenem měla pokecat.
 

Jack: Kde je Locke?
Sawyer: Šel si koupit cigára.
 

(Jack přišel do zbrojírny v bunkru a zbraně byly pryč.)
Sawyer: O-ou, asi nás vykradli. Mám zavolat policajty?
 

(Bunkr se hroutí. Věci létají vzduchem.)
John Locke: Udělal jsem chybu.
 

Sawyer: Chutnáš jako jahody.
Kate: Ty chutnáš jako rybí sušenka.
 

Jack: Musíme se tam vrátit!
 

(Sawyer se přidal na Lockovu stranu.)
Kate: Co to děláš?
Sawyer: To, co vždycky, Kate. Přežívám.