Harry Potter a Ohnivý pohár-Hlášky 3

23. září 2011 | 16.03 |

(Fred s Georgem uzavírají sázky na druhý úkol.)
Fred Weasley: Kdo si vsadí?
George Weasley: Dělejte. Sázejte.
Fred Weasley: Tři hoši.
George Weasley: Jedna dáma.
Fred Weasley: Čtyři skočí.
George Weasley: Kolik vyplave?
Ginny Weasleyová: Jste nechutný.
 

(Po tom co Harry otevře Zlaté vejce v nebelvírské společenské místnosti a ono začne ječet.)
Ron Weasley: Zatraceně. Co to bylo?
George Weasley: Tak vážení teď si jděte po svejch. Tohle bude hodně zlý i bez bandy zvědavejch čumilů.
Ron Weasley: Svý jméno by do Ohnivýho poháru hodil jen pěknej šílenec.
Harry Potter: Došlo ti to? Že ti to trvalo.
Ron Weasley: Ale nebyl jsem v tom sám. Říkali to úplně všichni.
Harry Potter: Skvělý. Hned je mi mnohem líp.
 

Kornelius Popletal: Ať všichni zůstanou sedět! Ten chlapec je mrtvý.
 

Harry Potter: Cedrik chtěl, abych odnesl jeho tělo. Nemohl jsem ho tam nechat.
Albus Brumbál: Klid. Už je dobře. Je doma. Oba jste doma.
 

Harry Potter: On se vrátil! Vrátil se! Voldemort se vrátil!
 

Cedrik Diggory: Harry, co je ti?
Harry Potter: Běž zpátky k poháru!
 

Cedrik Diggory: Kde to jsme?
Harry Potter: Už jsem tady byl.
Cedrik Diggory: Je to přenašedlo. Ten pohár je přenašedlo.
Harry Potter: Už jsem tady byl. Ve snu. Cedriku, musíme zpátky k poháru. Honem!
Cedrik Diggory: O čem to mluvíš?
 

Cedrik Diggory: No tak běž. Zachránil jsi mě. Vem si ho.
Harry Potter: Společně!
 

Harry Potter: Víš to jistě, Neville?
Neville Longbottom: Naprosto.
Harry Potter: Celou hodinu?
Neville Longbottom: Asi jo.
Harry Potter: Říkáš asi?
Neville Longbottom: No, mezi bylinkáři se trochu diskutuje o účincích sladký a slaný vody.
Harry Potter: A to mi říkáš až teď? To nemyslíš vážně!
 

Padma Patilová: To je Hermiona Grangerová? A s Viktorem Krumem?
Ron Weasley: Ne, to určitě ne.
 

Parvati Patilová: Ta vypadá nádherně!
Harry Potter: Jo, vypadá.
 

Padma Patilová: Ty vypadáš... Úžasně.
 

Ron Weasley: Chudinka. Určitě někde brečí jako zjednaná.
Harry Potter: Kdo?
Ron Weasley: Hermiona přece!
 

Harry: Draci.

To je první úkol. Pro každého jeden.
Cedrik: To jako vážně? A Fleur a Krum? Ti to...?
Harry: Jo.
 

Neville: Úžasný! Paráda!
Harry: Neville, zase si povídáš.
Neville: Jo, jasně. Promiň.
 

Brumbál: Přivítejte hrdé syny Kruvalu a jejich velmistra Igora Karkarova.
 

Brumbál: Teď spolu se mnou přivítejte rozkošné dámy z Akademie v Krásnohůlkách a jejich ředitelku, madam Maxime.
 

(Před plesem. Ron se prohlíží v zrcadle.)
Ron: Zatraceně, zatraceně. Sakra. Zatraceně. (vejde Harry) Co je to?! Co je to?!
Harry: Společenskej hábit.
Ron: Vypadá normálně! Žádný krajky, žádnej pitomej límeček!
Harry: No, ten tvůj je tradičnější.
Ron: Tradičnější? Je staromódní! Jsem jako prateta Tessie! Páchnu jako prateta Tessie. Zabij mě Harry.
 

(Hermiona čte o článku, který o ní napsala Rita Holoubková.)
Hermiona: Podívejte, už si zase něco vymýšlí! Slečna Grangerová, velmi ctižádostivá dívka, nachází zalíbení ve slavných kouzelnících. Její poslední kořistí není nikdo jiný, než slavný bulharský bonbónek Viktor Krum! Jak tuto ránu snáší Harry Potter o tom zatím nemáme zprávy.
 

(Rita Holoubková zpovídá Harryho.)
Rita Holoubková: Tak povídej Harry. Tady sedíš, dvanáctiletý chlapec...
Harry: Je mi čtrnáct.
Rita Holoubková: A chystáš se soupeřit se třemi studenty nejen emocionálně zralejšími než jsi ty, ale znalými kouzel, o jaká by ses ty nikdy ani nepokusil. Máš strach?
Harry: No... Já nevím, o tom jsem nepřemýšlel.
Rita Holoubková: Toho brku si nevšímej. Nejsi obyčejný dvanáctiletý chlapec...
Harry: Čtrnácti---
Rita Holoubková: Tvůj příběh je legendou. Bylo to snad nějaké trauma z tvé minulosti, které tě přinutilo přihlásit se do turnaje?
Harry: Já se nepřihlásil.
Rita Holoubková: Samozřejmě. Rebely všichni milují Harry. To poslední škrtnout. Co myslíš, že by cítili tvoji rodiče? Ach, kdyby byli naživu. Hrdost? Nebo obavy, že tvůj postoj vyjadřuje buď patologickou potřebu popularity, či psychotické přání zemřít?
Harry: Hele! Žádný přízrak minulosti se mi v očích neleskne!
 

Rita Holoubková: Jak charismatická čtveřice. Ahoj! Já jsem Rita Holoubková, píšu pro Denního věštce. To vy samozdřejmě víte... Ale o vás, nic nevíme! Vy jste žhavá novinka. Co se skrývá pod těmihle růžovými tvářičkami? Jaká tajemství skrývají tyhle svaly? Sídlí snad pod touhle čupřinou odvaha? Co z vás dělá ty šampiony? No tak! Já a zase já to chceme vědět. Nemluvě o hladových čtenářích. Tak kdo má chuť se svěřit? Začneme od nejmladšího.
 

Harry: Rone, kam to vlastně jdeme?
Ron: To nevim. Tati, kam to jdeme?
Artur Weasley: Nemám tušení! Pospěšte si!
 

(Ron přemýšlí, s kým má jít na ples.)
Ron: Hermiono, ty jsi vlastně taky holka. Nešla bys se mnou? Bylo by smutný, kdyby jsi šla sama.
Hermiona: Ty sis toho všim? Ale už mě někdo pozval. (Odejde za Snapeem a odevzá mu sešit.) A já řekla ano!
 

Neville: Ale ne! Já jsem zabil Harryho Pottera!
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře