Surrealismus

2. říjen 2011 | 16.39 |

Surrealismus (výslovnost syrealismus) je evropský umělecký směr, ale také životní styl, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí. Snaží se o zachycení snů, představ, pocitů a myšlenek.

První impulsy surrealismus dostal od André Bretona, jeho prudký rozvoj umožnil Salvador Dalí. Surrealismus je stále aktivní směr, ačkoli se od původních myšlenek značně vzdálil.

Termín surrealismus poprvé použil Guillaume Apollinaire ve spojení se svou divadelní hrou - Prsy Thirésiovy, jednalo se o jakousi absolutní realitu - surrealitu (francouzská předpona sur - nad).

Počátky surrealismu navazovaly na dadaismus, ze kterého přišlo mnoho umělců, surrealismus má však výrazně širší rozsah. Stejně jako Dada byl negativní odpovědí na první světovou válku, ale surrealismus měl pozitivnější názor - tj. svět může být změněn a transformován do místa lásky, svobody, a poezie. Surrealismus (na rozdíl od dadaismu) vypracoval systém, který byl schopen reagovat na společenské, filosofické, umělecké a jiné otázky a problémy své doby.

Roku 1924 vydal André Breton Surrealistický Manifest, v tomto roce začal vycházet časopis La Révolution Surréaliste (Surrealistická Revoluce), kde dostávali prostor především surrealisté. V Surrealistickém manifestu A. Breton definoval surrealismus jako "čirý psychický automatismus", kde je cílem posílit písmem, kresbou a výrazovými prostředky všeho druhu skutečnou funkci myšlenky. Tím myslel že se jedná o rozumem nekontrolovatelný proud asociací - při tvorbě měl být umělec ponořen sám do sebe a bez jakékoli rozumové kontroly, či záměru zaznamenávat stavy své duše. Toto své nitro a své sny samozřejmě také zkoumali a to i pod vlivem drog a uměle u sebe navozovali (či se o to pokoušeli) stavy porušení psychické rovnováhy (extatické, hypnotické, ale i psychopatologické). Tato definice byla následným vývojem surrealismu pojímána velmi volně a ukázala se jako velice životaschopná s možností dalšího rozvoje.

Pro tento cíl jim poskytl teoretický a filosofický základ především Sigmund Freud.

Surrealismus lze rozdělit na dvě základní období:

  1. Intuitivní období - věří ve všemohoucnost myšlenky postavené nad realitu. V tomto období (přibližně do roku 1926) se surrealisté opírali o filosofický idealismus. Sociální aktivitu nevyhledávali. Jejich program vyložil v Manifestu surrealismu André Breton (1924).
  2. Politické období - Surrealisté si začali uvědomovat vázanost svého experimentu a pociťovali nutnost vyjádřit se k tehdejšímu politickému řádu. Učinili to veřejným protestem proti kolonialismu. Od této doby nastává jejich přibližování levici, která je zavedla až k obdivu SSSR.

    Postupně se stávali velmi ideologickými - to se projevilo ve Druhém manifestu surrealismu (1930). S touto změnou se změnil i název časopisu (a tato změna vystihuje celý problém) ze Surrealistické revoluce se stal Surrealismus ve službách revoluce.

André Breton a Philippe Soupault napsali první automatickou knihu - Les Champs Magnetiques (1919), později André Masson vyvinul automatické kreslení a obraz , které se stejně jako jiné automatické metody stalo se významnou částí surrealistické praxe. (Automacie byla později přizpůsobena počítači.)

Mnoho populárních umělců žilo v Paříži, která byla ve 20. a 30. letech 20. století (období největšího rozmachu surrealismu) kulturním centrem světa, v této době se k surrealismu hlásili například René Magritte, Joan Miró, Max Ernst, Salvador Dalí, Alberto Giacometti, Valentine Hugo, Meret Oppenheim, fotograf Man Ray a Yves Tanguy.

Díky této dominanci Francie bývá tento směr někdy mylně považován za čistě francouzský, ale surrealismus byl ve skutečnosti mezinárodní již od začátku. Vedle této francouzské skupiny, vznikla velmi brzy např. i Česká skupina (mluvčími byli Vítězslav Nezval a Karel Teige; Česká skupina pokračuje ve své činnosti nepřetržitě dodnes. Ve skutečnosti lze říci, že část nejvýznamnějších surrealistických teoretiků a většina radikálů pocházela z jiných zemí než Francie. například Rumun Gherasim Luca.

Ohlas surrealismu byl velmi silný, s nástupem fašismu byl velmi oslaben, protože toto hnutí opustilo mnoho umělců (Pablo Picasso, Tristan Tzara, Paul Eluard, Vítězslav Nezval, ...), druhá významná část se přesunula do USA.

V populární kultuře, zvláště pak v USA, je surrealismus často spojován s obrazy Salvadora Dalího. Dalí byl aktivním surrealistou v letech 1929 - 1936 a dal hnutí to, co sám nazval Paranoicko-Kritickou metodou. Od konce třicátých let se většina členů hnutí začala surrealismu vzdalovat.

Kolem roku 1960 začaly vznikat surrealistické skupiny i na místech, kde surrealisté nikdy nepůsobili (například v Pákistánu).

Surrealismus

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Surrealismus jecko 02. 10. 2011 - 17:33
RE(2x): Surrealismus mjf 02. 10. 2011 - 22:51