Katedrála svatého Víta

13. říjen 2011 | 13.46 |
› 

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha,je dominantní stavba na Pražském hradě, trojlodní gotická katedrála se třemi věžemi a sídelní kostel arcibiskupa pražského. Současná stavba vznikala v několika etapách, 1344–1419, 1490–1510, 1556–1593 a 1873–1929 (západní část). Do roku 1997 se jmenovala katedrála svatého Víta, což je dosud její zažitý název.

První kostel, zasvěcený sv. Vítu, uctívanému v tehdy spřáteleném Sasku, založil kníže Václav. Kostel byl pojmenován podle italského světce, jehož ostatek (byla to část ramene) získal kníže Václav od německého císaře Jindřicha I. Ptáčníka V pořadí čtvrtý vládce českého státu zde založil rotundu. Kruhová románská rotunda o průměru 13 metrů byla dokončena někdy ve 30. letech 10. století a záhy zde byly uloženy ostatky jejího zakladatele knížete svatého Václava, který začal být uctíván jako patron celé země. Rotunda měla kupolovitou klenbu a zaklenutou loď s ochozem na pilířích po jejím obvodu. Postavená byla z tesaných opukových kvádrů, spojovaných na vápno. Oblázky v dlažbě tvořily mozaikové vzorce. Do světových stran se klenuly čtyři apsidy a v hlavní z nich zřídil Václavův synovec Boleslav II. biskupský stolec; tím se Čechy vymanily z církevní závislosti na řezenském biskupství. O sto let později (1038) sem kníže Břetislav I. z Hnězdna přenesl i ostatky sv. Vojtěcha. Svatovojtěšská svatyně byla přitom podle Kosmy quasi in porticu ("jakoby v předsíni"). Přesná podoba rotundy je předmětem mnoha vědeckých sporů, neboť se z ní v podzemí dnešního chrámu dochovaly jen malé části základového zdiva. Z kruhové stavby nejspíše vybíhaly čtyři apsidy, dodávající celému kostelu půdorys kříže. Rotunda sv. Víta byla zprvu knížecím dvorským kostelem, po zřízení pražského biskupství roku 973 se stala katedrálním kostelem biskupským. Spolu s kostelem Panny Marie a sv. Jiří tvořila rotunda první kamennou architekturu Hradu.

Břetislavův syn a nástupce kníže Spytihněv II. dal namísto prostorově nedostačující rotundy vybudovat mnohem větší a reprezentativnější románskou baziliku sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie.Podle kronikáře Kosmy byla stavba zahájena na svátek sv. Václava roku 1060. Na místě rotundy začala růst trojlodní bazilika a s ní i nová dominanta Pražského hradu. Respektovala klášter Kostela pražského (ten byl vlastně přistavěn k její severní straně), Svatovítskou kapitulu i biskupský palác. Byla vlastně jakousi obrovitou nástavbou nad svatými hroby. Krátce po zahájení stavby kníže Spytihněv II. zemřel. V budování pokračoval Spytihněvův bratr, kníže Vratislav II., který se stal prvním českým králem. On sám vytyčil půdorys a dispozice stavby. Basilika měla půdorys ve tvaru kříže, na délku měřila sedmdesát metrů, tlusté zdi a pilíře členily temný prostor do tří lodí. Od časů basiliky se dodržovala unikátní tradice: "Jestliže byl v jejím centru pochován panovník svatý Václav, nechť jsou čeští králové i napříště zde nejen korunováni, ale též pohřbíváni!" Po požáru, který již hotové dílo postihl roku 1091, byla definitivně dokončena v roce 1096. K roku 1074 je u kostela zmiňována krypta sv. Kosmy a Daminána.Trojlodní bazilika s dvojicí apsidálně zakončených chórů (východním a západním), příčnou lodí na západním konci a dvojicí věží měla podstatně monumentálnější rozměry než předcházející kostel – délku 70 m a šířku 35 m. Její půdorys je dobře doložen; v podzemí jižní části dnešní katedrály se dochovaly bohatě zdobené sloupy západní i východní krypty, fragmenty zdiva, dlažby a nosných sloupů.

kat sv vitakat sv vita02kat sv vita 1887

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře