Kyselina kyanovodíková

Kyselina kyanovodíková (chemický vzorec HCN) je velmi slabá kyselina (pK_a = 9,1). Je to bezbarvá kapalina, jejíž bod varu je 26,5 °C. Používá se jako bojová látka. Zapáchá po hořkých mandlích. Je velmi jedovatá, smrtelná je již dávka o hmotnosti 0,05g. Její soli – kyanidy – se používají k mnohým účelům jako např. získávání zlata. Je obsažen i v hořkých mandlích ve formě své soli – cyankáli – ze které se uvolní v žaludku pomocí kyseliny chlorovodíkové.

Kyselina kyanovodíková je vodným roztokem plynného kyanovodíku. Může se připravit třemi způsoby. Může vzniknout rozkladem svých solí kyselinou sírovou:

2KCN + H₂SO₄ ––> K₂SO₄ + 2HCN

Další možností přípravy je spalování směsi methanu a amoniaku za použití katalyzátoru:

2NH₃ + 2CH₄ + 3O₂ ––> 2HCN + 6H₂O

Ještě se může připravit reakcí amoniaku s oxidem uhelnatým, taktéž za použití katalyzátoru:

CO + NH₃ ––> HCN + H₂O

Tato reakce funguje i zpětně, tj. že reaguje kyselina kyanovodíková s vodou a vzniká oxid uhelnatý a amoniak.

Soli kyseliny kyanovodíkové se nazývají kyanidy. Kyanidy alkalických kovů jsou snadno rozpustné ve vodě, zatímco kyanidy těžkých kovů jsou ve vodě až na výjimky nerozpustné. Nejdůležitějšími kyanidy jsou kyanid sodný a draselný.

Kromě jednoduchých kyanidů s aniontem CN^- existují i složitější sloučeniny s kyanidovým aniontem, tzv. komplexní sloučeniny. Příkladem těhcto sloučenin jsou hexakyanoželezitany a hexakyanoželeznatany, existují také hexakyanomanganatany. Nejdůležitějšími sloučeninami tohoto typu jsou hexakyanoželezitan draselný, hexakyanoželeznatan draselný a berlínská modř.

Kyselina kyanovodíková je prudce jedovatá. Může se používat jako postřik proti škůdcům v zemědělství. Velké nebezpečí spočívá v použití této sloučeniny jako chemické zbraně.