Kyselina amidosulfonová (též amidosírová; IUPAC název je kyselina sulfamová) je anorganická sloučenina se vzorcem H3NSO3. Tato bezbarvá, ve voděrozpustná látka má široké možnosti použití.
Kyselinu amidosulfonovou lze považovat za sloučeninu mezi kyselinou sírovou (H2SO4) a sulfamidem (H4N2SO2). Při každé reakci (z kyseliny sírové na amidosulfonovou, resp. dále na sulfamid) se nahrazuje hydroxylová skupina -OH aminoskupinou -NH2. Toto schéma už však nejde dál rozšířit žádným směrem, aniž by byla rozštěpena skupina -SO2.
V první řadě je třeba říci, že sloučenina je správně popsána vzorcem H3NSO3, nikoli tautomerem H2NSO2(OH). Příslušné délky vazeb jsou 1,44 Å u S=O a 1,77 Å u S-N. Větší délka u vazby S-N je konzistentní s jednoduchou vazbou.Navíc zkoumání pomocí neutronové difrakce lokalizovalo atomyvodíku - všechny jsou 1,03 Å daleko od atomu dusíku.V tuhé fázi lze molekulu kyseliny amidosulfonové popsat zwitterionovou formou - viz obrázek vpravo.
Kyselina amidosulfonová je středně silnou kyselinou, Ka = 1,01 × 10−1. Protože v tuhé fázi není hygroskopická, používá se jako standard v acidimetrii (kvantitativní analýza kyselého obsahu).
Dvojitou deprotonací v roztokuamoniaku lze získat [HNSO3]2−.
Kyselina sulfamová taje při 205 °C, při vyšších teplotách se rozkládá na H2O, SO3, SO2 a N2.
Vodné roztoky jsou nestabilní a pomalu hydrolyzují na hydrogensíran amonný. Krystalická forma kyseliny sulfamové je však za běžných podmínek velmi stabilní.
S HNO2 reaguje kyselina sulfamová za uvolnění N2, kdežto s HNO3 vzniká N2O.
Chování H3NSO3 se v určitých ohledech podobá močovině, (H2N)2CO. V obou případech jsou aminoskupiny napojeny na centra odebírající elektrony, které se mohou účastnit delokalizovaných vazeb. Obě sloučenina při zahřátí ve vodě uvolňují amoniak.