Terminál-Zajímavosti

Tvůrci se volně inspirovali osudem Írance Merhana Karimi Nasseriho, který se roku 1988 stal zajatcem imigračních úřadů na pařížském letišti Charlese de Gaulla. V letištní hale žije dodnes, přestože mu Francie již před několika lety přiznala status politického uprchlíka.

Přestože není jeho příběh z filmařského hlediska zajímavý, neobsahuje žádnou milostnou zápletku, žádného padoucha, žádné drama, studio přesto koupila práva na jeho příběh.

Krakozie je fiktivní země, prý leží kdesi na Balkánu, jde o jednu z bývalých sovětských republik a mluví se v ní jazykem, která ze všeho nejvíc připomíná bulharštinu.

Výtvarník Alex McDowell (Minority Report) v hangáru v kalifornském Palmdale vytvořil jednu z největších filmových dekorací všech dob, jelikož filmaři nemohli natáčet na skutečném letišti, postavili si ho sami.

Stavba repliky třípodlažního terminálu zabrala tři a půl měsíce a bylo při ní použito 650 tun oceli a 10 tisíc čtverečních metrů skleněných tabulí. její podlahu pokrývá 6 a půl čtverečních metrů speciálně vyleštěné čínské žuly, od níž se světlo odráží takovým způsobem, který připomíná ledovou plochu, což má zvýrazňovat chladné a emocionálně odtažité prostředí, jakým působí většina letišť.

Iluzi skutečného letiště dokresloval výhled z oken, za nimiž bylo naaranžováno obří namalované pozadí o rozměrech 200x15metrů – největší, jaké kdy v Hollywoodu vzniklo.

Díky prvotřídní práci zkušených řemeslníků tak prakticky všechno, co ve filmu uvidíme skutečně existovalo na place, a jediným digitálním efektem v celém filmu jsou vzlétající a přestávající letadla v pozadí.

Filmařům totiž zpříjemňovalo život, všechno, co mají k dispozici cestující na skutečném letišti, od klimatizace přes čtyři funkční eskalátory až po pětatřicet obchodů a restaurací s rychlým občerstvením, které bylo skutečně v provozu. Prodavače bud hráli skuteční zaměstnanci řetězců nebo komparzisti, kteří předtím podstoupili příslušné školení.