Marcus Antonius

8. prosinec 2011 | 15.56 |

Marcus Antonius (83 př. n. l. – 30 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce. Byl význačný stoupenec Gaia Iulia Caesara, kterého podporoval jako vojenský velitel a úředník. Po Caesarově vraždě spolu s Octavianem a Markem Aemiliem Lepidem uzavřel politické spojenectví známé jako Druhý triumvirát. Triumvirát se rozpadl v roce 33 př. n. l. Konflikt mezi Octavianem a Antoniem vyústil roku 31 př. n. l. v poslední občanskou válku Římské republiky. Octavianus Antonia porazil v námořní bitvě u Actia a v krátké pozemní bitvě v Alexandrii. Antonius spáchal sebevraždu a jeho milovaná egyptská královna Kleopatra VII. spáchala krátce poté také sebevraždu.

Antonius se narodil v Římě kolem roku 83. Jeho otec se jmenoval rovněž Marcus Antonius a měl přízvisko Creticus. Jeho děd byl slavný řečník Marcus Antonius Orator, kterého roku 89 př. n. l. popravili Mariovi straníci. Matka Julia Antonia byla sestřenice Julia Caesara. Antoniův otec zemřel mladý a zanechal jej spolu s bratry Gaiem Antoniem a Luciem Antoniem v péči matky, jež se provdala za Publia Cornelia Lentula (Suru), který se politicky zapletl do Catilinova spiknutí a byl v roce 63 př. n. l. popraven.

Antoniovo mládí bylo charakteristické absencí rodičovské výchovy. Podle historiků, např. Plútarcha, trávil Antonius rané mládí potloukáním se po ulicích Říma spolu s bratry a přáteli, mezi něž patřil i Publius Clodius Pulcher. Vztah s Publiem Clodiem Pulcherem skončil náhle roztržkou, jejíž příčinou byl Antoniův milostný poměr s Clodiovou ženou Fulvií. V dobách přátelství vedli divoký život plný návštěv domů, kde se provozovaly hazardní hry, nezřízených pitek a skandálních milostných afér. Plútarchos se zmiňuje o kolujících pověstech, že Antonius ještě něž dosáhl dvacátého ruku, dlužil 250 talentů. Období nezřízeného života Antonius zakončil odjezdem do Řecka, jednak, aby utekl před věřiteli, a jednak studovat rétoriku. Poté, co krátce v Aténách navštěvoval filozofické přednášky, vyzval jej Aulus Gabinius, prokonsul Sýrie, aby se připojil k tažení do Judeje proti Aristobúlovi a do Egypta na podporu Ptolemaia XII Auléta. Antonius prokázal během tažení vojenské schopnosti jako velitel jízdy a vyznamenal se statečností a odvahou.

Antonius byl mrtev a Octavian se stal nezpochybnitelným vládcem Říma. V následujících letech získal Octavian (po roce 27 př. n. l. Augustus) do svých rukou veškerou administrativní, politickou a vojenskou moc. Když Augustus roku 14 zemřel, přešly veškeré jeho pravomoci a adoptovaného syna Tiberia. Caesarův mocenský vzestup a následná občanská válka mezi dvěma jeho hlavními přívrženci definitivně zpochybnily římskou oligarchii coby vlády schopnou a potvrdily, že v budoucnosti budou veškeré boje o moc soustředěny na boj mezi dvěma (nebo více) jedinci. Zápas o moc již nebude jedinec svádět na půdě senátu. A tak Antonius, Caesarův klíčový přívrženec a jeden ze dvou mužů, jehož moc po Caesarově vraždě nesmírně vzrostla, se stal především jedním ze třech mužů odpovědných za pád Římské republiky.

Literární ztvárnění, v nichž je ústředním námětem povaha a život Marka Antonia:

  • William Shakespeare – Julius Caesar, Antonius a Kleopatra
  • Televizní seriál Xena: princezna bojovnice
  • Televizní seriál Řím
  • 1963 film Kleopatra
  • Colleen McCullough románový cyklus Muži Říma (přeloženo do češtiny)
  • Margaret Georgie Paměti Kleopatry
  • Videohra od Capcom Stín Říma v níž je Antonius charakterizován jako hlavní protivník

busta Marca Antonia

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře