Těsnopis je zjednodušené písmo určené k velmi rychlému, snadnějšímu a úspornějšímu zápisu informací. Jeho znaky pro hlásky jsou značně zjednodušené proti běžnému písmu, některými znaky se zkráceně označují časté skupiny hlásek, zkracují se i častá slova a sousloví (tzv. hieroglyfický princip). Jako rozlišovací prvek je používána např. poloha znaku vůči řádku a zesílení (v některých soustavách, jako je český oficiální systém Herout-Mikulík a proto je psán obyčejnou tužkou). Lze užívat buď ke stručnému výtahu informací, nebo i k doslovnému zápisu textu.
Synonymy pro těsnopis jsou stenografie (z řec. stenos těsný a grafé psaní), rychlopis a tachygrafie (řec. tachys rychlý). Komorní těsnopis není, jak se někteří domnívají, varianta používaná při menších jednáních, ale označení vyšší úrovně schopnosti těsnopisného zápisu a jeho převodu do běžného zápisu. Jedná se například o provádění těsnopisného záznamu při jednání parlamentu. Z komorního těsnopisu, jakož i z kancelářského těsnopisu je možné složit státní zkoušku.
- stenograf = těsnopisec (osoba)
- stenografovací stroj = speciální technické zařízení pro psaní těsnopisem
- strojový stenograf = osoba používající stenografovací stroj
- stenogram = těsnopisný záznam
- stenotypista (stenotypistka) = ovládá a používá těsnopis, zároveň však svůj záznam i přepisuje na psacím stroji nebo počítači do normalizované podoby obchodních nebo úředních písemností
Těsnopisné soustavy bývají tříděny na typy
- Grafické (rukopisné)
- kurzivní – odvozeny z latinské abecedy
- geometrické – odvozeny z geometrických symbolů
- strojové (klávesnicové) - vznikly v moderní době, rozšířeny zejména v USA a západní Evropě.
Z povahy těsnopisu vyplývá, že každá těsnopisná soustava je přizpůsobena jazyku, pro který byla vytvořena. K zapisování v těsnopisu je třeba kromě jeho dobrého osvojení též porozumění zapisovaným informacím a přiměřené vyjadřovací schopnosti. Přestože existují obecněji platná pravidla těsnopisu, obsah a uspořádání těsnopisného záznamu bývají značně uzpůsobeny potřebám jeho autora a proto záznam nebývá pro jiného člověka dobře čitelný.
Strojový záznam zpravidla využívá tzv. akordů – současného stisku více kláves. Na dřívějších stenografovacích strojích se tiskl stenogram. Záznam zadávaný nyní do počítačů prostřednictvím speciálního editoru lze do běžného písma převádět přímo strojově (softwarově) a výsledek pouze zkorigovat. To umožňuje téměř okamžitý přenos zaznamenávaného textu například na Internet. Strojový záznam umožňuje též automatické zaznamenávání času a tím synchronizaci se zvukovým záznamem.
