Mezinárodní policejní asociace

2. leden 2012 | 14.28 |

Mezinárodní policejní asociace, anglicky International Police Association (IPA), je největší světová organizace sdružující policisty jako jednotlivce.

1. Historie IPA

Mezinárodní policejní asociace - IPA byla založena 1.1.1950 britským policejním úředníkem Arturem Troopem, který chtěl najít způsob pro přátelství a mezinárodní spolupráci mezi policejní úředníky v činné službě či ve výslužbě. Jeho snem bylo založit asociaci, která by rozvíjela sociální, kulturní a profesionální vztahy mezi svými členy bez rozdílu hodnosti, funkce, jazyka, náboženství, světového vyznáni či rasy. Asociaci, která by byla politicky i odborně nezávislá a nevázala se na žádnou jinou skupinu či instituci. Jménem IPA nesměla a nesmí být činěna žádná prohlášení k politickým, náboženským nebo rasovým otázkám, aby tak mohla být zachována její deklarovaná nezávislost.

Zcela výstižně je heslem celé asociace "SERVO PER AMIKECO", což v překladu znamená "služba přátelstvím". Právě toto heslo je impulsem celé její činnosti.

IPA má postavení nevládní organizace, která má od 5.6.1967 poradní statut u Ekonomické a sociální rady OSN a od 25.7.1977 je zapsána u Rady Evropy s poradním statutem na listině nestátních mezinárodních organizací.

IPA tak v současné době představuje největší mezinárodní sdružení policejních úředníků, která má za cíl:

- podporovat vzájemné vztahy a vzájemnou pomoc mezi policejními úředníky

- napomáhat a podporovat výměnu zkušeností v policejní oblasti a přispět tak k ulehčení mezinárodní policejní spolupráce

- spoluprácí s veřejností ovlivňovat obraz a představy o policii a tak pozitivně působit na vztahy mezi občany a policií

- studijními cestami a setkáními rozšiřovat znalosti svých členů a jejich pochopení pro problémy druhých

- v rámci svých možností být činná a pomáhat v sociální oblasti

- napomáhat k vzájemné toleranci a přispívat k porozumění mezi národy a udržení míru

- posilovat úctu před zákonem a dodržování veřejného pořádku

V současné době je členem IPA 62 zemí s počtem 280.000 registrovaných členů. Členem IPA je např. Německo, Velká Británie, San Marino, Malta, Seychelles, Mauritius, Nový Zéland, Zimbabwe, Nigerie, Argentina, Peru či USA.


 

1. Činnost IPA

IPA je ve veškeré své činnosti plně vázána zásadami Všeobecné deklarace lidských práv, která byla přijata rezolucí č. 217/IIIA Valného shromáždění OSN dne 10.12.1948. Deklarace je sice právně nezávazným dokumentem, její politická autorita je však uznávána a plně respektována téměř na celém světě. Proto se den jejího přijetí slaví jako Den lidských práv.

Svou činností se IPA snaží naplňovat ty své cíle, které byly zmíněny výše. Její faktickou činnost nelze žádným vyčerpávajícím způsobem obsáhnout. Záleží totiž individuálně na každé národní sekci, jakou reálnou činnost a aktivity bude pro naplnění cílů IPA vyvíjet. Dalo by se tedy jednoduše říci, že IPA pořádá nejen pro své členy jakékoliv vzdělávací, sportovní, kulturní či společenské aktivity, které mohou napomoci k realizací stanovených cílů.

Např. ve svém školícím a vzdělávacím středisku na zámku Gimborn v Německu realizuje široký vzdělávací program formou seminářů. Pořádá regionální, národní a mezinárodní vzdělávací setkání svých členů na všech pěti kontinentech. Poskytuje stipendia svým členům pro doplnění dalšího odborného vzdělávání a vzdělávacích cest. Pořádá týdny přátelství, sportovní soutěže a jubilea s kulturním a sociálním pozadím. Jedinečnou příležitost k získání nových zkušeností jsou mezinárodní programy výměny mládeže, poznávání policejních zařízení doma i v zahraničí, výměnu zkušeností s profesními kolegy. Jak bylo již uvedeno výše, činnost IPA na rozdíl od Interpolu a Europolu není zaměřena na mezinárodní policejní spolupráci, která by souvisela s plněním úkolů a povinností upravených a stanovených pro činnost jednotlivých policejních sborů členských států právními či jinými předpisy. Přesto je její postavení a význam na poli mezinárodní spolupráce vskutku nepostradatelné. Je to právě IPA, která napomáhá mezi svými členskými státy v procesu prohlubování vzájemného porozumění a tolerance mezi jednotlivými národy a kulturami. Dalo by se totiž na řadě příkladů nejen z historie a to zejména 20. století, ale i ze současnosti zadokumentovat, co všechno způsobila a způsobuje vzájemná netolerance a snaha o prosazení se vlastního mnohdy sobeckého "ega" jednotlivých národů a států. Vždyť právě odstranění vzájemných předsudků, kulturních a sociálních překážek a nedorozumění, může bez diskuze napomoci prohloubit a zefektivnit mezinárodní policejní spolupráci v rámci Interpolu a Europolu, ale i mezinárodní spolupráci vůbec.


 

3. Organizační struktura je v současné době upravena Mezinárodními stanovami a mezinárodní směrnicí, které byla přijaty na 12. celosvětovém kongresu IPA 8.8.1988 v Rotterdamu v Nizozemí.

Nejvyšším orgánem asociace je její Mezinárodní výkonná rada - MVR, která odpovídá za její činnost. Každý členský stát IPA je v ní zastoupen jedním členem. Schází se 1x za tři roky na mezinárodních kongresech IPA a mezi kongresy 1x ročně na své konferenci.

Dalším orgánem je Rada starších - RS, která je tvořena prezidenty IPA pěti nejstarších národních sekcí ( Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Francie a Norsko). Rada se schází operativně v případě posouzení vyloučení národní sekce, vytvoření krizového výboru a změny stanov.

Za každodenní činnost IPA a realizaci rozhodnutí MVR odpovídá Stálý výkonný výbor - SVV volený na tři roky právě MVR. SVV se schází minimálně 1x za rok za účelem posuzování otázek týkajících se činnosti a řízení IPA. Členem SVV je mimo jiné mezinárodní prezident, který předsedá SVV a j je první osobou, která IPA zastupuje navenek. IPA taktéž vytvořila na podporu realizace svých cílů pět stálých komisí, které jsou nápomocny SVV. Jedná se o Mezinárodní profesionální komisi, kulturní komisi, sociální komisi, komisi pro záležitosti OSN a komisi pro vnitřní záležitosti. Komise se scházejí dle potřeby, minimálně však 1x ročně.

Základním organizačním článkem IPA jsou její národní sekce v jednotlivých členských státech, které mají povinnost přijmout stanovy a pravidla své činnosti v duchu Mezinárodních stanov a mezinárodní směrnice IPA. Národní sekce mohou být geograficky rozděleny, pokud to bude v zájmu členství a řádného řízení. Tyto regionální skupiny nejsou nezávislými orgány a jsou plně podřízeny národní sekci. Pouze národní sekce je partnerem a členem IPA.


 

České republika a IPA

Česká národní sekce IPA vznikla na ustavujícím kongresu v Chebu - Kozlech dne 21.3.1992 za přítomnosti prvních devatenáctí zástupců. Má postavení právnické osoby a je tudíž řádně registrována Ministerstvem vnitra. Mezinárodního uznání se naší národní sekci dostalo na kongresu MVR dne 6.11.1992 v brazilském Rio de Janeiru.

V současné době má IPA v České republice cca 2.400 registrovaných členů. Národní sekce se z důvodu efektivnějšího plnění cílů IPA v souladu se stanovami dále člení na územní skupiny v rámci celé republiky. Územní skupiny IPA působí např. v Brně, Olomouci, Znojmě, Ostravě, Zlíně, Českých Budějovicích, Praze, Chomutově či Ústí nad Labem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář