Kim Ir-sen

5. leden 2012 | 15.14 |

Kim Ir-sen (z ruské transkripce Ким Ир Сен; korejsky 김일성, tedy Kim Il-sŏng, jednodušeji Kim Il-sung, novou transkripcí Gim Il-seong),původním jménem Kim Sŏng-džu (15. dubna 1912 – 8. července 1994), byl politickým vůdcem Severní Koreje od jejího vzniku v roce 1948 až do své smrti (nejprve jako premiér, od roku 1972 jako prezident) a předsedou Korejské strany práce. V severní Koreji vybudoval komunistický totalitní režim, jenž v některých ohledech připomíná SSSR za vlády Stalina, či ČLR za vlády Mao Ce-tunga. Tato diktatura, patřící k nejtvrdším na světě, přežila bez větších změn i jeho smrt a existuje dodnes.

Severokorejská propaganda vytvořila kolem jeho osoby i celé jeho rodiny neobvykle silný kult, dny jeho narození a úmrtí jsou oslavovány jako severokorejské státní svátky. Kim Il-sŏng je údajně "stále s korejským lidem", a je jeho "věčným prezidentem".

Narodil se v dubnu 1912 ve vesnici Mangjŏngde poblíž Pchjongjangu. Od roku 1924 pobýval v Mandžusku, kde se poprvé seznámil s myšlenkami marxismu a komunismu. Byl členem Komunistické strany Číny a v rámci její armády podporované Kominternou se od poloviny 30. let účastnil protijaponského boje. V roce 1935 se stal politickým komisařem (politrukem) skupiny čítající 100 až 200 mužů. Ve stejném roce přijal jméno Kim Il-sŏng (tj. Kim "dosáhnout slunce"). Po několika letech partyzánského života zanechal a zřejmě v roce 1940 se uchýlil do bezpečí Sovětského svazu. Jeho první žena Kim Čŏng-suk mu v Chabarovském kraji porodila nejstaršího syna Kim Čŏng-ila (* 16. února 1941, podle severokorejských zdrojů 16. února 1942).

Kim Il-sŏng stál v čele Severní Koreje od roku 1946 až do své smrti. Po vzniku Strany práce Severní Koreje (Čosŏn) v roce 1946 se stal jejím místopředsedou. V únoru 1946 byl vybrán za předsedu Prozatímního lidového výboru, fakticky fungujícího jako severokorejská vláda, a roku 1949 se stal také předsedou Korejské strany práce, která vznikla sloučením s jihokorejským protějškem.

V roce 1947 Valné shromáždění OSN zřídilo Dočasnou komisi OSN pro Koreu (UNTCOK) a pověřilo ji dohledem nad průběhem svobodných, demokratických voleb. Sovětský svaz však komisi označil za ilegální a sovětská okupační správa odmítla její členy vpustit na severokorejské území. Demokratické volby pod dohledem mezinárodního společenství se tedy 10. května 1948 uskutečnily pouze na jihu poloostrova, kde žily dvě třetiny populace. Zvolení poslanci přijali ústavu Korejské republiky, zvolili prezidenta Li Syn-mana (I Sung-mana) a u příležitosti třetího výročí osvobození Koreje 15. srpna oficiálně Korejskou republiku vyhlásili. V prosinci 1948 uznalo Valné shromáždění OSN její vládu za jedinou legitimní vládu v Koreji.

Mezitím sovětské a severokorejské orgány oznámily, že se v zemi 25. srpna uskutečnily volby, v nichž 99 % obyvatel hlasovalo pro jednotnou kandidátku tzv. demokratické fronty, a 9. září 1948 byla vyhlášena Korejská lidově demokratická republika v čele s Kim Il-sŏngem jako předsedou vlády. Hlavním cílem Severní Koreje bylo sjednocení celé Koreje pod komunistickou vládou.

Okamžitě po založení státu začal Kim Il-sŏng vyjednávat s hlavními komunistickými vůdci své doby, Stalinem a Mao Ce-tungem, o napadení Korejské republiky. Byl tedy přímým iniciátorem korejské války v letech 1950−1953 a nese hlavní odpovědnost za několik milionů obětí.

V průběhu korejské války a v dekádě po jejím skončení Kim Il-sŏng a jeho skupina zlikvidovali všechny oponenty, zakázali náboženství a kampaní čchŏllima od roku 1958 začali decimovat hodnotový systém severokorejského obyvatelstva. V období let 1945−1958 nechal zavraždit, popravit nebo uvěznit všechny významné osobnosti, včetně představitelů náboženských obcí v zemi a proti všem věřícím zavedl tvrdé represe. Došlo k nejhoršímu tažení proti křesťanům ve 20. století. Do té doby tvořili křesťané 13 % z celkového počtu obyvatel a Pchjongjang byl kdysi nazýván "Jeruzalém Východu". V duchovním vakuu, které nastalo, zavedl monolitický myšlenkový systém Čučche.

Roku 1972 byla vydána nová ústava, a Kim Il-sŏng usedl do nově zřízené funkce prezidenta. Jeho mandát měl pětileté cykly − každých 5 let byl opětovně volen. Po své smrti mu byl přiznán titul věčný prezident a funkce "pozemského" prezidenta byla z ústavy vypuštěna.

Svá poslední léta dožíval Kim Il-sŏng v atomovém krytu, protože se v době rozpadu komunistického bloku ve střední a východní Evropě obával o svoje postavení. Dnes je jeho tělo uloženo v mauzoleu.

Soubor:Kim Il Song Portrait.jpg

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář