Kalākaua
Kalākaua (I.) (celým jménem: David Laʻamea Kamanakapuʻu Mahinulani Nalaiaehuokalani Lumialani Kalākaua-a-Kapaʻakea) nebo také David Kalākaua (I.) byl v letech 1874-1891 král Havajských ostrovů. Byl předposledním panovníkem Havajského království a prvním z dynastie Kalakaua. Někdy býval nazýván jako veselý král.
Když v roce 1872 zemřel bez dědice poslední havajský král Kamehameha V. z dynastie Kamehameha a před smrtí neměl následníka ani nástupce neurčil, rozhodovala o budoucím králi vláda podle královské konstituce. Kandidáti na krále byli dva. Prvním byl králův bratranec William Lunalilo a druhým byl právě David Kalākaua.
Kalakaua byl konzervativnější než Lunalilo který byl spíše liberálnější a také oblíbenější. A tak to byl právě Lunalilo kdo byl zvolen králem. David Kalākaua tuto volbu přijal.
Král Lunalilo však nevládl dlouho. Po roce a 25 dnech vlády, zemřel na tuberkulózu aniž by stejně jako Kamehameha V. zanechal dědice nebo určil nástupce. A tak byl již havajským králem zvolen hned Kalākaua, který byl v předchozí volbě jedním ze dvou kandidátů.
Po svém zvolení cestoval po Havajských ostrovech a vyslal obchodní zástupce do USA. Během své vlády také v roce 1881 podnikl cestu po světě, během které ho jako regent v nepřítomnosti zastupovala jeho sestra (jako následník) Liliuokalani. Král Kalākaua nejprve zamířil do San Francisca, kde byl také jako hlava státu uvítán. Potom se vypravil do Japonského císařství, kde se setkal s císařem Meidži. V cestě pokračoval přes Čínu, Siam (Thajsko), Barmu, Britskou indii, Egypt, Itálii, Belgii, Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Francii, Španělsko, Portugalsko, Spojené království Velké Británie a Irska zpět do Spojených států. Mezi další hlavy států, které potkal patří papež Lev XIII., Umberto I., Taufík I., Vilém II. Pruský, Rama V., prezident Chester A. Arthur a královna Viktorie . Stal se prvním králem, jenž uskutečnil cestu okolo světa.
Na Havajských ostrovech se v té době usazovalo mnoho amerických plantážníků, misionářů a obchodníků. Proto také roce 1875 podepsala Havaj s USA vzájemnou obchodní dohodu, díky níž se cukrová třtina mohla do USA dovážet bezcelně a za dvanáct let bylo USA uděleno právo opevnit námořní základnu Pearl Harbor nedaleko Honolulu. Král Kalākaua byl za přispění Američanů v roce 1887 donucen vzdát se části svých pravomocí a ustanovit konstituční monarchii, kterou pak mohli američtí plantážnící snadno ovládnout.
Král Kalākaua nechal postavit královský palác Iolani, který stojí dodnes. Již psychicky vysílený král v roce 1890 odjel do San Francisca, kde 20. ledna1891 ve věku 54 let zemřel. Jeho poslední slova před smrtí byla: "Řekněte mému lidu, že jsem se snažil."
Jelikož však král se svou ženou neměli žádné děti, stala se po jeho smrti havajskou královnou jeho sestra Liliuokalani. Ta byla proamerickými plantážníky o 2 roky později svržena a z Havaje se stala republika a později teritorium USA.
