Ultrafialové záření

Ultrafialové (zkratka UV, z anglického ultraviolet) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je Slunce.

Způsobuje Pigmentové skvrny v obličeji.

Podle moderních modelů evoluce je vznik a evoluce prvotních proteinů a enzymů schopných reprodukce připisován právě existenci ultrafialového záření. To způsobuje, že sousední dvoušroubovicové páry thyminu v DNA se mohou spojit do kovalentní vazby a tím přerušit vlákno, které reproduktivní enzymy nedokáží zkopírovat. To během genetické replikace či syntézy proteinů vede k posunutí proti sobě orientovaných bází DNA, jehož konečným důsledkem je selhání přenosu genetické informace a smrt organizmu. První prokaryotické organizmy, které se přibližovaly hladině prehistorických oceánů – před tím, než byla zformována ozónová vrstva, blokující většinu ultrafialového záření – neustále hynuly. Těch několik málo přeživších si vytvořilo enzymy, které přepracovaly a rozbily thyminové kovalentní vazby (tzv. excision repair enzymes – enzymy opravující vynechání při spiralizaci). Mnoho enzymů a bílkovin, které se účastní moderní mitózy a meiózy, jsou extrémně podobné enzymům opravujících vynechání při spiralizaci a jsou považovány za potomky enzymů, které poprvé přestály působení ultrafialového záření.

UV záření, jakožto oblast elektromagnetického spektra, se dělí na blízké ultrafialové záření o vlnové délce 400 – 200 nm) a daleké ultrafialové záření (200 – 10 nm), resp. energií fotonů mezi 3,1 a 124 eV.

Rozdělení na spektrální oblasti (též "typy") UVA, UVB a UVC je především z hlediska biologických účinků UV záření.

Označení "vzduchoprázdné ultrafialové" záření (v anglické literatuře vacuum ultraviolet, VUV) naráží na skutečnost, že tento typ záření je při dopadu na zemský povrch pohlcován vzduchem.

Označení "hluboké ultrafialové" záření (deep ultraviolet, DUV) je používáno ve fotolitografii a technologiích používající principu laseru.

VYUŽITÍ:

• svítidla na kontrolu např. cenných papírů, kreditních karet, některých dokladů
• výbojkovéobloukové lampy (xenon, měď)
• astronomie (Wienův zákon)
• dezinfekce, dezinsekce
• spektrofotometrie
• analýza minerálů
• spektroskopie
• genetika (tzv. markery - "značkovací látky")
• chemické markery
• biochemie
• fotochemoterapie
• fototerapie
• fotolitografie
• laserová technologie
• kontrola elektrického průboje
• sterilizace (v biologických laboratořích)
• čištění vody
• zpracování jídla
• detektorypožáru
• "neviditelný inkoust"
• opalování
• vymazávání paměťových modulů EPROM
• příprava polymerů s nízkou povrchovou energií pro lepidla a laky
• stabilizátory při výrobě plastů, kosmetiky a filmů
• archeologie (čtení poškozených papyrů)
• soudní znalectví
• odborné posudky obrazů