Sv. Štěpán I.

Svatý Štěpán I. († 2. srpna 257) byl 23. papežem katolické církve od 12. května 254 do 2. srpna 257.

Štěpán I. byl patrně původem Řek, ale již narozený v Římě. Jeho otec se jmenoval Jovius. Štěpán byl jáhnem, spravujícím jeden ze sedmi římských církevních obvodů a jako budoucího papeže jej označil již jeho předchůdce Lucius I..

Štěpán I. byl papežem v poměrně klidné době vlády císaře Valeriána a mohl se tak věnovat vnitřním záležitostem církve. Velmi energicky se snažil prosazovat nadřazenost Říma nad ostatními křesťanskými obcemi. Základní spor, který svatý Štěpán vedl zejména se svatým Cypriánem a některými biskupy z Asie a Afriky spočíval v tom, zda je platný křest udělený kněžími, kteří byli jako heretici vyobcováni z církve. Marcian, biskup v Arles, dokonce odmítal takovým osobám udělit svaté přijímání. Štěpán rozhodl ve prospěch těchto věřících a Marciana a některé další biskupy odvolal z funkce. V této souvislosti se uvádí jeho památná věta, která se zařadila mezi často citované výroky: "Nihil innoventur, nisi quod traditium est" (Žádné novoty, držte se tradice) a možná formovala i základní stanovisko církve na několik století dopředu.

Podle legendy se 2. srpna 257 shromáždili věřící na mši v katakombách Luciny. Když Štěpán usedl na papežský trůn, vtrhli do katakomb římští vojáci a Štěpána sťali. Až do 18. století bylo křeslo uchováváno stále se stopami krve. Jiné věrohodné prameny však tuto událost nepotvrzují. Patrně došlo k záměně osob se Štěpánovým nástupcem Sixtem II., který se prokazatelně stal jednou z prvních obětí pronásledování křesťanů v roce 258.

Sv. Štěpán I. byl původně pohřben v Kalixtových katakombách. Papež Pavel I. (757-767) však nechal jeho tělo přenést do kláštera San Silvestro in Capite.

Katolická církev uctívá památku sv. Štěpána 2. srpna.