Matematika v Mezopotámii

Z Mezopotámie pocházejí první písemné památky v dějinách lidstva a z období 2200 až 1800 př. n. l. se dochovalo velké množství matematických tabulek, které ukazují pokročilý stupeň rozvoje mezopotámské algebry i geometrie a také to, že matematika má opravdu dlouhou historii. V té době byly objeveny důležité algoritmy pro řešení rozmanitých úloh. Matematika byla schopna odpovědět na všechny požadavky tehdejší civilizace. Pro její další rozvoj patrně chyběly silnější podněty. Z dalšího období se takřka nezachovaly žádné matematické tabulky, a tudíž nelze posuzovat pozdější rozvoj matematiky. K násobení používali důmyslné komplety tabulek. Dělení převáděli na násobení převrácenou hodnotou, stanovení převrácené hodnoty jim opět umožňovaly tabulky. Při řešení úloh pracovali s přirozenými čísly a s kladnými šedesátinnými zlomky. Nepočítali s čísly iracionálními a zápornými. Řešení hledali pouze v oboru přirozených čísel a kladných šedesátinných zlomků.

V algebře počtáři řešili úlohy, které dnes vedou na rovnice lineární, kvadratické, kubické a bikvadratické i jejich soustavy. Objevily se dokonce úlohy vedoucí na rovnice osmého stupně, které nemají žádnou rozumnou aplikaci v tehdejší technické praxi. Byly patrně určeny na procvičování početních dovedností. Neznámé veličiny byly označovány jako délka a šířka, jejich součiny jako plocha. Někdy však byly termíny převzaty i z oblasti aritmetických operací (dělenec a dělitel, násobenec a násobitel atd.).

Samostatnou kapitolou jsou astronomické tabulky chaldejských počtářů, které svědčí o jejich nevšedních početních znalostech a dovednostech. Světu do dneška zanechali šedesátkovou soustavu (čas, úhly), rozdělení kruhu na 360 stupňů, dne na 24 hodin, hodiny na 60 minut a minuty na 60 sekund.