Sv. Sixtus II.

Svatý Sixtus II. (Xystus) byl 24. papežem křesťanské církve od 30. srpna 257 do 6. srpna 258.

Podle Liber Pontificalis byl řeckého původu. Dnešní historici však tento údaj zpochybňují a zdá se pravděpodobnější, že autor Liber Pontificalis zaměnil osobu papeže za osobu jeho současníka Xysta, který byl filosofem pythagorejské školy.

Sixtovi II. se podařilo urovnat spory s východní a africkou církví rozdmýchané jeho předchůdcem sv. Štěpánem kvůli otázce nutnosti nového křtu u odpadlíků, znovu přijímaných do církve.

V době papežské vlády Sixta II. začalo další pronásledování křesťanů. Císař Valerianus v roce 257 nařídil odchod křesťanských biskupů a kněží do vyhnanství. O rok později (258) vydal druhý edikt, podle kterého všichni ti, kteří neuposlechli, budou zabiti a jejich majetek a majetek církve propadne státu. Valerianus si od toho sliboval nejen vymýcení křesťanství, ale i finanční příspěvek na válku proti Peršanům. Sixtus II. se stal jednou z prvních obětí této persekuce. Ukrýval se sice na méně známém menším pohřebišti naproti Kalixtovým katakombám, byl však přesto 5. srpna 258 zajat a hned druhý den (6. srpna) sťat. Spolu s ním byli popraveni i jáhnové Felicissimus a Agapit a podjáhnové Januar, Magnus, Vincenc a Štěpán.

Sixtovy ostatky byly nejprve pohřbeny v papežské kryptě Kalixtových katakomb. V 6. století byly přeneseny do kaple na hřbitově sv. Praetextata, která byla po něm pojmenována.

Památku svatého Sixta II. a jeho šesti druhů si podle posledního vydání Martirologio Romano (2001) katolická církev připomíná 7. srpna, dříve se slavila 6. srpna.