Granátové jablko

15. březen 2012 | 13.49 |

Granátové jablko je aromatické ovoce se sladkokyselou chutí, plod granátovníku obecného (Punica granatum, jiný název marhaník granátový). Granátovníky jsou menší stromy rostoucí hlavně ve Středozemí.

Granátové jablko je až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.

Granátová jablka obsahují cca 77 % vody, vápník, fosfor, železo, hořčík, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, organické kyseliny (zejména kyselinu citrónovou), z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B (B1, B2 a B3) a C, v menší míře pak i vitamín A ve formě provitamínu (karotenoidů); obsahují také 6 esenciálních a 9 neesenciálních aminokyselin.

Slupka granátového jablka a vnitřní přepážky mají vysoký obsah hořkých a trpkých (svíravých) látek, např. kyseliny taninové, které mají obstipační (stavěcí) účinek. Jedlé části granátových jablek působí spíš projímavě. (Pojmy jako taniny, polyfenolické látky, třísloviny a flavonoidy se u granátového jablka hodně prolínají.)

Obsahem hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou a pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály.

Látky charakteru polyfenolů v jedlých částech představují jak zdroj hořké a trpké složky chuti a červené barvy šťávy (bioflavonoidy), tak zdroj hlavního protizánětlivého, antioxidačního účinku, který je posílen přítomností vitamínu C (synergický účinek). Antioxidační účinek těchto flavonoidů představuje hlavní léčebný a ochranný vliv granátových jablek na lidský organismus. Obsahem antioxidantů pomáhá šťáva v prevenci a léčbě nemocí horních cest dýchacích a v eliminaci části zátěže způsobené špatným životním prostředím.

Podle kalifornských a ohijských výzkumníků nejméně deset z obsažených fenolických látek funguje jako přírodní prevence rakoviny prsu, prostaty a dalších nádorů, na jejichž rozvoji se mohou podílet estrogeny.

Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Známý je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů, v teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám. V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se lépe hodí divoce rostoucí rostliny, především z úpatí Himálaje.

Jadérka a listy obsahují fytoestrogeny s příznivým vlivem na zdraví mužů i žen - ovlivňují stav cév, kůže aj.

Fenolické látky obsažené ve šťávě působí proti některým střevním parazitům.

Granátová jablka se pěstují v celém Středomoří, Indii, Argentině, USA a po celé Asii. Za nejkvalitnější jsou považovány plody z Íránu. Sklizeň probíhá v září až listopadu, výjimečně i dříve.

Marhaník pochází původně z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, kde byl endemitem. Odtud jej lidé rozšířili přes Írán do celého Středomoří, kde je odedávna symbolem plodnosti.

Na základě tvarové podobnosti s granátovým jablkem vznikl název pro tříštivou střelu "granát", který existuje v mnoha jazycích. Slovní základ je i ve slově granit - žula. Podle semen marhaníku se jmenují i české granáty. Latinský název Punica granatum mohl vzniknout ze dvou věcí: 1) punica mohlo znamenat kartaginský původ, nebo 2) červenou barvu.

Granátové jablko je rovněž symbolem španělské Granady

Soubor:Pomegranate.jpg

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář