Mjf | Matematika v Islámu

Arabská matematika byla nejvíce ovlivněna matematikou mezopotámskou, řeckou a indickou. Z indické matematiky převzala zápis čísel a algoritmy pro písemné počítání, z řecké matematiky abstraktní geometrii a myšlenku axiomatické výstavby matematiky, z mezopotámského a egyptského světa převzala tradici numericky náročných výpočtů a především důraz na užití matematiky v praktickém životě. Desítkový poziční systém pronikal pomalu na Blízký východ a byl používán vedle domácích systémů. Islámský svět se začal seznamovat s tzv. indickým systémem prostřednictvím al-Fázárího překladu díla Sinhásitas do arabštiny. Začali se používat číslice z Indie. Protože do Evropy se dostaly prostřednictvím Arabů, jsou dnes známé jako arabské číslice.

V historii i v současnosti matematiky a informatiky hrály a hrají důležitou roli předpisy k řešení úloh, např. předpisy pro čtyři základní aritmetické operace s přirozenými čísly zapsanými v desítkové soustavě. Předpisy tohoto charakteru se zabýval počátkem 9. století arabský matematik Abdalláh Muhammad ibn Músa, al-Chwárizmí (nebo al-Chorezmí) al-Madžúsí, latinské zkomolení části jeho jména uvedlo do evropských jazyků slovo algoritmus. Al-Chwárizmí dovedl například geometricky řešit kvadratické rovnice a vymyslel také jednoduchý algoritmus pro násobení dvojciferného čísla, číslem jednociferným. V letech 800 a 825 napsal dvě díla, z nichž jedno byla početnice, které v latinském překladu začíná slovy "Algoritmi dicit" ("Tak praví Al Chwárízmí"). Zdánlivá záměna jmen vznikla patrně zkomolením při překladu z arabštiny do latiny. Druhým dílem byla učebnice algebry "Al-džabr wa-l-maqábala" ("Uspořádání"), která obsahovala nauku o řešení rovnic. Podle autora je rovnice uspořádána, pokud jsou všechny její členy kladné. Na takový tvar byly všechny rovnice převáděny, čímž autor definoval povolené operace s rovnicemi. Neznal algebru obecných čísel.