Matematika v 18. století

8. duben 2012 | 18.08 |

Ve vědecké revoluci 17. století narostla matematika do značné šíře a když pak na konci 18. století průmyslová revoluce přinesla velké množství technických problémů, byla matematika společně s fyzikou připravena k jejich řešení. Objevily se však také některé rozpory. Komplikované funkce, objevující se např. při zkoumání vedení tepla v různých materiálech, si vynutily zpřesnění pojmu funkce, limity, derivace apod. První kroky v tomto směru podnikli Cauchy a Bolzano.

Neúspěch snah o přímé řešení obecných algebraických rovnic vyššího než čtvrtého stupně vedl k otázce, zda je takové řešení vůbec možné. Ruffini, Abel a Galois ukázali, že takové řešení neexistuje a postavili algebru (do té doby jen nauku o řešení rovnic) na zcela jiný základ — teorie grup.

V matematice se tak začaly z vnitřních problémů její výstavby tvořit teorie, které byly logicky správné a při tom často neodpovídaly žádné známé situaci z reálného světa. Začala nová etapa vývoje matematiky, kdy se předmětem zkoumání staly abstraktní kvantitativní vztahy a geometrické objekty, které čekaly a mnohé čekají na své praktické uplatnění.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář