Rozhlasový přenos bohoslužeb

Rozhlasový přenos bohoslužeb je služba umožňující se účastnit bohoslužeb těm posluchačům či jejich návštěvníkům, kteří nemohou přijít do kostela (senioři, nemocní, lidé na cestách či ve věznicích nebo ti, kteří jsou pracovně zapojení – například řidiči či lékaři).

První rozhlasový přenos bohoslužeb se uskutečnil v roce 1925.Český rozhlas vysílá bohoslužby přímým přenosem každou neděli a dále také v církevní svátky na stanici Český rozhlas 2 – Praha. O nedělích jsou bohoslužby vysílány mezi devátou a desátou hodinou. Během jednoho roku je odvysíláno cca šedesát bohoslužeb. Polovina z nich je vysílána z římskokatolických kostelů a zbytek je rovným dílem rozdělen mezi ostatní církve sdružené v Ekumenické radě církví (z každé církve dvě bohoslužby za rok). Římskokatolické bohoslužby s bohoslužbami jiných církví se přitom ve vysílání pravidelně střídají v dvoutýdenním cyklu.

Vedle Českého rozhlasu jsou bohoslužby vysílány také rozhlasovou stanicí Proglas.

Pro vysílání bohoslužeb je nutné, aby kostel, z něhož mají být bohoslužby vysílány, splňoval několik podmínek:

• dobrá akustika (kostel musí být možné nazvučit)
• možnost zaparkování rozhlasových přenosových vozů
• nesmí v něm být slyšet zvuky z venku (například projíždějící tramvaje)