Silvestr II.

13. květen 2012 | 16.29 |

Silvestr II., známý také jako Gerbert z Aurillacu (Gilbert d'Aurillac) či Gerbert z Remeše (kolem 950 Auvergne – 12. května 1003 Řím) byl jako první představitel francouzského kléru papežem (999 - 1003). Přátelil se s císařem Otou III., s nímž osnoval plány na "renovatio imperii Romanorum", obnovení římské říše, jež měla být řízena dvojí mocí: světskou - císařem a duchovní - papežem. Byl významným a všestranně vzdělaným učencem, a to především v přírodních vědách a filozofii. Do Evropy přinesl arabské znalosti matematiky a astronomie (například arabské číslice).

Narodil se mezi roky 940 a 950 (někdy se též uvádí 955) v kraji Auvergne ve Francii. Kolem roku 963 vstoupil do kláštera sv. Geralda v Aurillacu. Když roku 967 navštívil klášter barcelonský hrabě Borell, opat ho požádal, aby vzal Gerberta s sebou do Španělska, kde by mohl získat další vzdělání. V následujících letech studoval Gerbert v katalánském městě Vic v péči zdejšího biskupa. Zde se seznámil z arabskými znalostmi matematiky a přírodních věd, díky nimž získal pověst znalce magie.

V roce 969 uskutečnil spolu s Borellem a biskupem Hattonem z Vichu pouť do Říma. Zde si ho všiml papež Jan XIII. a doporučil ho cisaři Otovi I., který z něho učinil učitele svého mladého syna pozdějšího císaře Oty II. O několik let později mu dal Otto svolení, aby studoval na katedrální škole v Remeši, kde ho remešský arcibiskup Adalberon brzy jmenoval učitelem. Roku 982 ho Otto II. jmenoval opatem v Bobbiu. Opatství však bylo téměř zničeno předchozím opatem, Gerbert se ho sice snažil obnovit, ale po smrti Otto II. se vrátil do Remeše. Z této školy pak již jako představený vytvořil středisko francouzské učenosti a dal zde matematickým vědám takový význam, jaký dříve na Západě neměly. Stal se rovněž sekretářem arcibiskupa.

V roce 985 se zapletl do politiky. Když se francouzský král Lothar I. snažil získat Lotrinsko na Otovi III., Gerbert a arcibiskup Adalberon se mu postavili podporou Hugo Kapeta. Když roku 986 zemřel Lothar a o rok později i jeho syn Ludvík V., oba podpořili Hugo Kapeta, který byl pak zvolen králem Francie a ukončil tak vládu dynastie Karlovců.

Adalberon označil Gerberta svým nástupcem. Když však v červnu 988 zemřel, Hugo Kapet jmenoval místo něho Arnulfa, levobočka krále Lothara. V roce 991 byl Arnulf pro údajnou zradu vůči králi sesazen a na přání Hugo Kapeta byl Gerbert zvolen jako jeho následník. Jeho zvolení však vyvolalo takový odpor, že papež Jan XV. poslal do Francie legáta, který ho dočasně zbavil biskupské hodnosti. Gerbert se snažil dokázat, že toto rozhodnutí bylo nezákonné, ale synoda v roce 995 prohlásila Arnulfovo sesazení za neplatné.

Na pozvání Oty III. se Gerbert v červenci 995 odebral do Magdeburku a stal se učitelem tohoto, v té době patnáctiletého, mladíka.

V roce 996 se zúčasnil jeho korunovace v Římě a papež Řehoř V., Otův bratranec, ho pak v dubnu 998 jmenoval arcibiskupem ravennským. Po smrti Řehoře V. byl 2. dubna 999 s podporou císaře zvolen papežem – stal se prvním Francouzem v tomto úřadě. Zvolil si jméno Silvestr II. (podle papeže Silvestra I., rádce císaře Konstantina Velikého).

Silvestr II. zavrhl všechno, co dříve jako Gerbert hájil, stal se horlivým zastáncem papežských práv a potvrdil svého soupeře Arnulfa za arcibiskupa remešského. Roku 1000 učinil dva důležité akty v duchu programu "obnovy Říše" (Renovatio Imperii): potvrdil polskému knížeti Boleslavu Chrabrému zřízení arcibiskupství v Hnězdně (ustaveného nad hrobem sv. Vojtěcha) a knížeti Štěpánovi Uherskému poslal královskou korunu (původně určenou pro Polsko), čímž povýšil Uhersko na království; zároveň Uhrám potvrdil též zřízení arcibiskupství v Ostřihomi.

Když v následujícím roce vypuklo v Římě povstání proti císaři, Ota a Silvestr byli nuceni utéci do Ravenny. Ota vedl dvě neúspěšné výpravy, aby znovu získal kontrolu nad městem, ale zemřel při třetí výpravě 24. ledna 1002. Silvestr se vrátil do Říma brzy po smrti Oty, ačkoli vzbouřená šlechta měla stále moc. Zemřel 12. května 1003 a byl pochován v bazilice svatého Jana v Lateráně.

Gerbert z Aurillacu je považován za jednoho z největších učenců své doby. Byl především významným matematikem, je autorem řady matematických prací. Připisuje se mu zavedení arabských číslic v Evropě. Seznámil se s jejich používáním ve Španělsku a dokázal z hlavy provádět výpočty, které byly velice obtížné pro ty, kteří uvažovali pomocí římských číslic. Do Evropy znovu vrátil abakus. V Remeši sestrojil hydraulické varhany, které předčily všechny do té doby známé nástroje, kde vzduch musel být pumpován ručně. Může být též autorem popisu astrolábu, který byl vydán Hermannem Contractem o nějakých 50 let později. V dopise z roku 984 žádá Lupita z Barcelony o překlad arabských astronomických děl.

Zabýval se také tzv. horologií, což souvisí s problematikou měření času a vytvářením hodin. Pro sestavení (nejen) slunečních hodin Gerbert potřeboval provést různé propočty ohledně dělení světa na zemská časová pásma.Někdy okolo roku 996 pak vyrobil pro město Magdeburg mechanické hodiny - první přístroj tohoto typu, o němž se zachovaly záznamy.

Jako papež zahájil rozhodný boj proti široce rozšířeným praktikám svatokupectví a konkubinátu mezi duchovenstvem, trvaje na tom, že jenom schopný a bezúhonný muž se může stát biskupem. Toho se týká dogmatické pojednání De corpore et sanguine Domini.

Dochované spisy Gerberta z Aurillacu vydal Migne v 139. svazku Patrologia latina.

  • Matematické spisy
    • Libellus de numerorum divisione
    • De geometria
    • Epistola ad Adelbodum
    • De sphaerae constructione
    • Libellus de rationali et ratione uti
  • Církevní spisy
    • Sermo de informatione episcoporum
    • De corpore et sanguine Domini
    • Selecta e concil. Basol., Remens., Masom., etc.
  • Dopisy
    • Epistolae ante summum pontificatum scriptae (218 dopisů, včetně dopisů císaři, papeži a různým biskupům)
    • Epistolae et decreta pontificia (15 dopisů různým biskupům včetně Arnulfa, opatům, jeden dopis uherskému králi Štěpánovi I., jeden pochybný dopis Ottovi III., pět krátkých básní)
  • Ostatní
    • Acta concilii Remensis ad S. Basolum
    • Leonis legati epistola ad Hugonem et Robertum reges

Silvester II.JPG

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář