Genetika (z řeckého genno γεννώ= plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, když ji definoval jako: "Studium křížení a šlechtění rostlin" a až později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů.Základy genetice položil brněnský přírodovědec Gregor Johann Mendel, když dělal pokusy na rostlinách. Snažil se je křížit a předpokládal, že část genetické informace dědí rostlina po jednom rodiči a druhou část po druhém rodiči. Zkoušel to v klášteře na hrachu. Jeho poznatky nebyly pro tehdejší společnost přijatelné a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty.
Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří podstatu genetiky. Lidé používali základní poznatky týkající se genetiky již od prehistorie při postupné domestikaci hospodářských zvířat a užitkových rostlin.
V současnosti již genetika poskytuje účinné nástroje jak pro vyhodnocení funkce jednotlivých genů, tak i pro pochopení její molekulární podstaty a tím mimo jiné, umožňuje kvalitativně zcela odlišnou práci v současném šlechtění a v práci s dědičností.
V každém organismu je genetická informace přechovávána v chromozómech, v nichž je reprezentována chemickou strukturou obsažených molekul DNA (deoxyribonukleové kyseliny).
V komunistickém bloku byla genetika pod vlivem sovětského politika a pseudovědce Trofima Denisoviče Lysenka označována za "buržoazní pavědu". Její rozvoj se tak v SSSR i v zemích pod sovětským vlivem na řadu let - zhruba do pádu N. S. Chruščova v roce 1964 - zastavil. Zastánci genetiky byli pronásledováni a dokonce i fyzicky likvidováni (např. N. Vavilov).
Roční ceny "Le prix Lyssenko" pojmenované po T. Lysenkovi uděluje francouzský Club de l'Horloge tomu, kdo "nejvíce přispěl k vědeckým a historickým dezinterpretacím s využitím ideologických metod a argumentů".