Genologie

2. červen 2012 | 16.37 |
› 

Genologie (z řec. genos – rod) je literárněvědná disciplína, která se zabývá teoriíliterárních druhů a žánrů. Jako taková představuje typologii literární struktury. Pojem zavedl francouzský komparatista Paul van Tieghem ve 20. letech 20. století.Genologie není nezbytnou součástí literární vědy; je spíše jedním z přístupů, neboť záleží na tom, jakou platnost a důležitost ideji literárního žánru přisuzujeme. Genologie se ve větší míře etablovala v polské literární vědě, kde se jí věnovala např. teoretička Stefania Skwarczyńska.

Genologie v první řadě vymezuje pojem literárního druhu a žánru jako takového. Definuje žánrové znaky (tj. takové znaky, které konstituují určitý žánr a zároveň jej vymezují od žánru jiného) a zkoumá, do jaké míry jsou žánry "čisté" a do jaké míry jsou naopak navzájem prostupné (srov. lyrickoepickou povídku v romantismu). Genologie také popisuje vývoj a proměny žánru v dějinách, mechanismy zanikání žánrů, vznikání žánru nového a transformace jednoho žánru do jiného (vznik hororu z gotického románu).

V současnosti se zpravidla uvažuje o trojrovinném genologickém modelu, který rozlišuje nejen druhy a žánry, ale také žánrové varianty.

Vyšším pojmem než literární druh by byl umělecký druh. Literární druh je elementární odlišení lyriky, epiky a dramatu (přičemž drama se někdy chápe jako samostatný jev, který nespadá do kompetence literární vědy, tj. jako samostatný umělecký druh). Toto odlišení se neprávem připisuje Aristotelovi a jeho Poetice, je však mladšího data (Johann Wolfgang von Goethe). Vedle dělení lyriky, epiky a dramatu se v novější době ujalo též obdobné dělení na poesii, prózu a drama; přitom poesie není totožná s lyrikou a próza s epikou ani dramatem.

Nižší rovinu představují samotné žánry, pojímané nejčastěji jako skupina textů, jež se shodují do určité míry proměnlivou sadou rysů (hlubinných i povrchových, tematických, formálních, syntaktických aj.); k této proměnlivost srov. Wittgensteinovo pojetí rodové podobnosti.Žánry se vyvíjejí jak v čase, tak v místě (místní varianty např. balady). Nižší rovinou než žánr jsou žánrové varianty: např. (v rámci románu) román historický, klíčový, rytířský aj.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář