Ottův slovník

15. červen 2012 | 14.21 |

Ottův slovník naučný, také Ottova encyklopedie, je největší tištěná česká encyklopedie (konverzační lexikon) všech dob z let 1888-1909. V nedávné době ji v počtu hesel česky psaných encyklopedií překonala česká verze internetové encyklopedie Wikipedie.

Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize říká: "Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co (v Čechách) od té doby vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií na světě, snad druhá co do počtu hesel a ilustrací za Encyclopædií Britannicou." (strana 96)

Slovník je velmi podrobný, hesla delší než sto stran nejsou výjimkou a hesla o několika desítkách stran jsou běžná. Některá hesla byla v upravené podobě vydána i v samostatném knižním vydání, např. heslo o Františku Palackém, které zpracoval historik Josef Pekař.

Na počátku osmdesátých let 19. století začal český knihovník a nakladatel Jan Otto plánovat novou, obecně zaměřenou českou encyklopedii. Jeho plány byly pravděpodobně inspirovány první českou encyklopedií F. L. Riegera dnes známou jako Riegrův slovník naučný (14 dílů publikovaných v letech 1860-1874). Cílem projektu bylo prezentovat vysokou úroveň české společnosti a podpořit české národní obrození.

Hlavním editorem nového projektu Otto stanovil Jakuba Malého, který byl dříve jedním z editorů Riegerovy encyklopedie. Jakub Malý navrhoval nové dílo pojmenovat Česká národní encyklopedie. Po smrti Malého se stal hlavním editorem Tomáš Masaryk, pozdější prezident Československa. Masaryk sám byl autorem textů z psychologie, sociologie, filozofie a logiky. Masaryk svou účast na projektu přerušil, když se začal veřejně angažovat ve sporu o pravost Zelenohorského a Královédvorského rukopisu. Otto dokázal sestavit nový tým z význačných techniků, teologů a dalších zástupců české vědy.

Pod názvem Ottův slovník naučný vyšlo v letech 1888-1909 27 řádných svazků a jeden svazek doplňkový. Dle různých odhadů svazky obsahují 140 000 až 186 000 hesel na 27 789 stranách s 4 888 ilustracemi a 479 zvláštními přílohami. Redakce slovníku se skládala z 56 lidí a tvorby se účastnilo dalších 1 086 odborníků.

Okamžitě po dokončení prvního vydání začal Otto práce na druhém, revidovaném vydání. Tyto práce pokračovaly i po Ottově smrti roku 1916, ale nikdy nebyly dokončeny kvůli rychle rostoucím nákladům.

V roce 1926 vydalo Nakladatelství J. Otto spol. s r.o. v Praze, Karlovo nám. 34, Ottův kapesní slovník naučný a doplňky, 1 813 stran kapesního formátu se 14 mapami a na 3 200 vyobrazení v textu.

K projektu se ještě Ottovo nakladatelství, vedené K. B. Mádlem (Ottův zeť), vrátilo a v letech 1930-1934 vydávalo pod názvem Ottův slovník naučný nové doby doplňky k prvnímu vydání. Tyto doplňky měly reflektovat nové vědecké poznatky a historický vývoj v době od prvního vydání. Většina hesel byla nových a jen malý podíl hesel původní encyklopedie byl revidován. Roku 1934 se Ottovo nakladatelství dostalo do finančních potíží a v práci pak pokračovalo nakladatelství Novina.

Původně bylo plánováno 16 svazků doplňků. Poslední dva ale nikdy nevyšly, přestože byly k tisku připraveny. Roku 1943 byl projekt přerušen nacisty a po válce, roku 1945 bylo vydání zbývajících dvou dílů zakázáno na popud Zdeňka Nejedlého. Důvodem měla být cenzura dílů vyšlých během nacistické okupace. Toto odůvodnění bylo často diskutováno. Podle současného českého historika Jana Havránka nacisté k cenzuře encyklopedii přistoupili, ale v mnohem menší míře, než se těsně po válce předpokládalo. Ironií osudu se text posledních dvou dílů zcela ztratil a hesla písmen 'V' až 'Z' už nikdy nevyšla. Posledním vydaným heslem se tak stal Užok.

Ottův slovník naučný nové doby dosáhl asi třetiny objemu původní encyklopedie. Obsahuje téměř 60 000 hesel ve 12 svazcích na 8 585 stranách.

Soubor:Ottuvslovnik.jpg

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář