Členění a dějny minojské civilizace

Arthur Evans rozdělil historii mínojské civilizace na 3 období s třemi podstupni, jiní autoři později přidali dělení na předpalácové, staré palácové a novopalácové období:

♣Raně mínojské období (předpalácové období) 2800 až 2000 př. n. l., je charakterizované rozpadem rodového zřízení, specializací řemesel, rozšířením chovu dobytka, rozvojem mořeplavby, prvními doklady hieroglyfického písma, pečeťmi z kamene nebo slonoviny a keramikou buď charakterizovanou červenou nebo hnědou malbou na světlém podkladu nebo speciálně vypalovanou (vasiliská keramika)

    -Raně mínojské období I. - 2800 nebo 2600 - 2500 př. n. l. je období po neolitu, tehdy se objevuje první malovaná keramika a prvé měděné nástroje.

    -Raně mínojské období II. - 2500 - okolo 2100 př. n. l. - charakteristické kamenné vázy, mramorové idoly, první glyptické práce a bronzové nástroje

    -Raně mínojské období III. - okolo roku 2100 - 2000 př. n. l.

♣Středominojské období I. a II. (staré palácové období) – 2000 – 1700 př. n. l. je období výstavby velkých paláců Faistu, Knossu, Mallii (Chrýsolakos) a jiných, které skončilo zničením paláců zemětřesením; vznikem měst; stále výrobou pečetí, kamenných váz; prvním použitím hrnčířského kruhu; keramikou s polychromní malbou (rostliny, zvířata a pod.) a tzv. kamarskou keramikou (tenkostěnná bohatě zdobená keramika z jihokrétské jeskyně); a nejstarším dokladem použití granulace v Evropě (zlatý lev z Kumasy).

♣Období nových paláců 1700 – 1400 př. n. l. - je charakterizované velkou stavební aktivitou, monumentální malby

      -Středně mínojské období III. – 1551 – 1700 př. n. l. , paláce byly nově postaveny komplexnější, stěny byly pokryté malbami a freskami, kresby na keramice                znázorňovaly bežný život. Potom přišla další katastrofa - obrovský výbuch sopky na Théře (dnes Santorini) způsobil zemětřesení, které opět zničilo paláce (síla výbuchu sopky je odhadovaná na 2'400 megatun TNT)

    -Pozdně  mínojské období I. a II. - 1550 - 1400 př. n. l., opětovná rekonstrukce paláců a výstavba nových, v umění se vyskytují přírodní náměty, přechod z hieroglyfického písma k lineárnímu (od středně mínojského období III. lineární písmo A, od pozdně mínojského období II. lineární písmo B, jehož rozšíření se spojuje také s posilujícím vlivem z řecké pevniny – Mykénci, Achájci) . Mezi roky 1450 až 1400 př. n. l. civilizace zmizela.

    -Pozdně mínojské období III. (popalácové období) – 1400 – 1100 př. n. l. - Kréta se už nikdy nevzpamatovala. Na Krétě se objevují charakteristické mykénské stavební a pohřební formy. Vznikala už jen malá sídla.

♣kolo roku 1100 př. n. l. přicházeli na Krétu dórští kolonisté, kteří začali zakládat početné vesnice a místní obyvatelstvo před nimi utíkalo do hor a mimo Krétu.

♣ozdně mínojské období (I.-III.) odpovídá v Mykénách období mykénské (pozdně helladské) civilizace (1600 – 1100 př. n. l.)