První období Husitských válek

15. červen 2011 | 15.33 |
› 

Po králově smrti v srpnu 1419 se situace v Čechách jevila tak, že se zde jedná o nový nástupnický problém. Po určitou dobu byla vedením českých zemí pověřena královna Žofie. Českým králem se chtěl stát císař Zikmund. Proto dochází k přípravě husitských revolučních bojů – Češi Zikmunda za krále nechtěli. Příprava v Čechách byla velmi komplikovaná, protože země nebyla jednotná, existovala dvě ohniska, dva tábory:

  • lidové hnutí – formovalo se kolem husitského Tábora na základě ideologie tzv. chiliasmu = představy husitů, že nastává skonání věků a že se brzy dočkáme druhého příchodu Kristova na zem – lidé uvěřili ve vznik nového tržního království. Od jara 1420 se scházeli na hoře Tábor a v samotném Táboře a do společných kádí na náměstí vhazovali veškerý svůj majetek a peníze. Jan Žižka, který stál v čele, musel vést boje hl. s jihočeskými šlechtici – bitva u Sudoměře 25.3.1420, u Rabí na jaře 1420 (Žižka zde údajně přišel o druhé oko). Tento proud lidového husitství s sebou nesl extrémní tendenci – sekta pikhartů = adamitů, která volá po úplné volnosti, kterou aplikují na oblasti intimního života. Přesídlili na hrad Příběnice a na jaře 1420 je Žižka musel vyhubit – jinak by jeho vojsko rozložili.
  • pražský svaz – odlišuje se; charakteristickým znakem je universalita, v patriciátu je větší liberalismus. Čeněk z Wartenburku jim propůjčil Pražský hrad a vytvořil si vlastní ideologii – přišel s návrhem, že českým králem se má stát Jagellonec Zikmund Korybutovič. Byla dána čtyřmi pražskými artikulemi, které zní:
    1. svobodné hlásání slova (jména) božího
    2. přijímání podobojí
    3. zákaz světského panování kněží
    4. trestání smrtelných hříchů

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře