Ferdinand V. Dobrotivý

1793 – 1875, vládl 1835 – 1848

Dobrosrdečný, ale slabomyslný (důsledek příbuzenských sňatků). Měl velkou hlavu a malé tělo. Číst a psát se učil několik let. Zajímal se o přírodní vědy. Otec jej prosadil na trůn jako nejstaršího syna. Prakticky místo něj vládli:

1. hrabě Metternich – kancléř

2. hrabě Kolovrat

3. arcivévoda František Karel – strýc.

Rakušané ironicky tvrdili, že mají 30 člennou vládu:

3 politici + 0 = Ferdinand.

Nechtěl abdikovat, byl přesvědčen, že "Bůh jej určil". Roku 1848 ho donutili k abdikaci tak, že využili podoby komorníka s jeho otcem, v noci Ferdinanda vzbudili a "otec ze záhrobí" k němu promluvil: "Nandl, Nandl, ty musíš abdikovat". Druhý den "trdlo Ferdášek" abdikoval. Když předával vládu Františku Josefu I., hladil ho a říkal: "Jen buď hodný, jen buď hodný". Těmito slovy nahradil ve své slabomyslnosti celý složitý předávací císařský abdikační protokol. Po abdikaci se přestěhoval s manželkou do Prahy na Hrad, kde roku 1875 zemřel.

V Praze chodil na procházky a většinou všechno rozdal, často se vracel i bez kabátu. Pražané měli dobrosrdečného a svérázného Ferdinanda svým způsobem rádi a jeho smrti upřímně litovali.