Dynastie Chan je čínská dynastie, která vládla v období 206 př. n. l.-220 n. l. Předcházela ji dynastie Čchin a po ní následovalo období tří království.

Její trvání bylo na krátko přerušeno dynastií Sin v letech 9-25 n. l. Toto přechodné období dělí celou dynastii Han na dvě části: na dřívější Dynastie Západní Chan (během

Šang (pro druhou část její vlády bývá též používáno označení Yin) je spolu s dynastiemi Sia a Čou jednou z legendárních Tří dynastií čínského starověku.Tato dynastie je v Číně první, z níž se dochovaly písemné záznamy, a to především záznamy věšteb na zvířecích kostech a krunýřích želv. Vládla v dnešní severovýchodní Číně v údolí řek Jang-c' a Žluté řeky přibližně od

Dynastie Ming ("Zářivá dynastie") vládla v Číně v letech 1368–1644, na jihu země se stoupenci mingského rodu udrželi do roku 1661. Byla poslední čínskou národní dynastií, po ní nastoupila mandžuská dynastie Čching.

Jejím zakladatelem byl Ču Jüan-čang, vůdce povstání proti mongolské dynastii

Mongolská dynastie v Číně vládnoucí v letech 1271–1368. Hlavní město Chánbalyk, dnešní Peking. Po rozpadu mongolské říše na samostatné úděly (ulusy) se vlastní Mongolsko a severní Čína dostaly v roce 1260 pod vládu Kublaj-chána, který v roce 1271 vyhlásil dynastii Jüan a v roce 1279 rozšířil svou moc na celou Čínu. Dobytí