Žlutá je jedna ze základních barev barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce mezi 565 nm a 590 nm.

Žlutá barva patří mezi základní barvy při subtraktivním míchání používaném při barevném tisku (viz CMYK), jejím doplňkem je modrá. (Někteří umělci uznávají tradiční teorii barev, podle které je doplňkem

Šedá je barva (či spíše celá skupina barev) na pomezí bílé a černé. Vzniká smícháním těchto barev v libovolném poměru.

Při aditivním míchání barev vzniká šedá při použití stejného množství všech základních barev, tzn. všechny barvy (k; k; k) jsou šedé (o různé světlosti k). Při subtraktivním míchání barevném modelu CMY platí

Růžová je přírodní barva, která vzniká smícháním červené a bílé barvy. Svůj název získala podle květin - růží. Nenajdeme ji ve spektru světelného paprsku, protože nemá připsanou vlnovou délku

• Růžová barva je symbolem dívek, ženskosti, něžnosti a romantiky. Muž s nákloností k růžové barvě (např. nosící růžové oblečení)
  [ Pokračování článku ]

Oranžová je barva, která se v barevném spektru nachází mezi červenou a žlutou, na vlnových délkách v rozsahu přibližně 585–620 nm.

Při subtraktivním míchání barev se oranžová vyrábí smícháním žluté s červenou, či přesněji řečeno fialovou.

• Oranžová barva se někdy používá
  [ Pokračování článku ]

Purpurová (známá též jako magenta) je barva vytvořená ze stejného poměru červeného a modrého světla. To je přesná definice této barvy. Je to čistá sytost barvy na barevníku mezi fialovou a červenou.

V běžné mluvě může být termín purpurová použit pro označení většího počtu barev. Purpurová není spektrální barva, ale extraspektrální

Jako hnědá barva se označují některé tmavší odstíny oranžové. Nicméně ne každý tmavý odstín oranžové musí být označen jako hnědá a ne každá "světle hnědá" musí být oranžová – do značné míry závisí toto označení na kombinaci jasu a sytosti daného odstínu.

• V barevném značení odporů znamená hnědá barva
  [ Pokračování článku ]

Fialová je barva odpovídající nejvyšším frekvencím elektromagnetického vlnění, které lidské oko dokáže vnímat. Z hlediska skládání barev je to pak kterákoli z barev mezi červenou a modrou. Fialová barva patří mezi základní barvy barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce zhruba 400 nm. Světlo s ještě vyšší frekvencí již lidský zrak nedokáže

Modrá je jedna ze základních barev barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce zhruba 470 nm.

Modrá barva patří mezi základní barvy při aditivním míchání, jejím doplňkem je žlutá.

• Denní obloha má modrou barvu, to je způsobeno Rayleighovým rozptylem světla na molekulách vody. Stejně tak i tlustá vrstva vody má modrou barvu, protože voda pohlcuje
  [ Pokračování článku ]

Červená je barva odpovídající nejnižším frekvencím, které oko dokáže vnímat. Červená barva patří mezi základní barvy barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce zhruba 700 nm. Světlo s ještě nižší frekvencí již lidský zrak nedokáže vnímat, jedná se o tzv. infračervené záření.

Červená barva patří

Černá je "barva", kterou oko vnímá v případě, že z daného směru nepřichází žádné světlo.

Tento nedostatek světla může být dán jak neexistencí žádného zdroje, tak tím, že příslušný materiál pohlcuje světlo všech barev, namísto aby některé barvy odrážel. Černý pigment může být také tvořen směsí několika pigmentů, z nichž každý pohlcuje některé barvy, čímž v souhrnu pohlcuje tak