K tomu, aby se jedinec věnoval buddhismu dokonale, nestačí pouze povrchní změny, jako je např. klášterní život nebo recitování svatých textů. Zda by se tyto činnosti měly samy o sobě nazývat náboženskými nebo ne, zůstává otevřenou otázkou; vždyť náboženství by se mělo uskutečňovat v mysli. Má-li někdo správný duševní postoj, mohou všechny činnosti, činnost těla i řeč,

Buddhistická učení jsou právě tak nesmírně hluboká jako rozmanitá. Někteří lidé říkají, že buddhismus není ani tak náboženství, jako spíš věda ducha, a jiní zase, že buddhisté jsou ateisti. V každém případě je buddhismus racionální, hluboký a promyšlený přístup k lidskému životu, který nezdůrazňuje něco vnějšího, ale klade důraz na osobní zodpovědnost za vnitřní vývoj.

Nedlouho poté, co Buddha vstoupil do nirvány, žil v Magadhsku bráhman hospodář jménem Mahádéva, jenž měl za ženu dákiní moudrosti. Měli tři syny, z nichž starší dva si oblíbili bráhmanismus, kdežto nejmladší horlivě vyznával buddhismus. Protože bráhmanský systém a buddhistický systém nebyly v souladu, vyvolávalo to mezi třemi syny vádu. I zeptala se jich matka: "co

Sedmibodová meditační pozice má velmi blahodárné účinky, protože odstraňuje nejhrubší překážky, které brání uvolnění a zklidnění mysli. Je tedy důležité cítit se v těto pozici pohodlně. Tělesná poloha nemá být strnulá nebo upjatá. Účelem je uvolnit a narovnat kanály, a tím umožnit plynulé proudění energií. Poloha by ztratila svůj smysl, kdyby vyvolávala příliš napětí a bolesti.

Tak jsem slyšel. Kdysi dlel Vznešený, společně s mnoha nejvyššími bódhisattvy a mnichy, na vrchu Grdhrakúta, poblíž města Rádžagrha. Vznešený seděl stranou, ponořen v samádhi a ctihodný Avalókitéšvara rozjímal nad hlubokou Pradžnápáramitou.

Šáriputra, ovlivněn Vznešeným, promluvil k bódhisattvovi Avalókitéšvarovi takto: Pokud

S rozhodnutím dosáhnout nejvyššího cíle pro prospěch všech cítících bytostí což předčí dokonce i kouzelný prsten ať jsou pro mne drahé po všechny časy Kdykoli jsem s někým v kontaktu ať sám sebe vidím jako nejmenšího mezi všemi a z nejhlubší hlubiny svého srdce ať uctivě považuji ostatní za nadřazené Ve všech mých skutcích ať zkoumám ve své mysli a jakmile vzniknou mentální a emoční

Hínajána

Hínajána pojímá buddhistické školy, které zachovaly věrnost starým učením a odmítly inovace přijaté stoupenci mahájány. K oddělení došlo před více než dvěma tisíci lety. Hínajánový buddhismus, označovaný také jako théráváda se rozšířil především

První z nich, óm, je složena ze tří písmen - a, u a m. Ty symbolizují nečisté tělo, řeč a mysl vyznavače; a symbolizují také čisté vznešené tělo, řeč a mysl buddhy. Je možné přetvořit nečisté tělo, řeč a mysl v čisté tělo, řeč a mysl, nebo jsou od sebe naprosto separovány? Všichni buddhové jsou bytosti, které byly stejné jako my a potom díky cestě dosáhly probuzení.

Předtím, než byl buddhismus přenesen z Indie do Tibetu, byla zde rozšířena víra bön. Vznikla v sousední zemi Šang-Šung a ještě donedávna byla v Tibetu centra, kde se stoupenci bönu věnovali jeho hlubokému studiu a meditaci. Myslím, že v počátcích to nebylo příliš plodné náboženství, ale když v Tibetu zapustil kořeny buddhismus a začal vzkvétat, prospěl také bönu obohacením jeho vlastní

Nesprávné a správné jednání

Ve svých řečech velmi často mluvil o nutnosti životní etiky jako neodmyslitelné základny jak pro zdárný, smysluplný život, tak i pro jakýkoliv pokrok v meditaci. Respektováním jeho ponaučení se prakticky všichni lidé mohou vyhnout aktivitám a mentálním postojům, které by vedly k hrubým formám neštěstí a utrpení. Lidem, kteří v základní etice nemají jasno, texty

Čtyři vznešené pravdy

1. vznešená pravda o utrpení

Světské bytí je neuspokojivé, strastiplné utrpení.

2. vznešená pravda o vznikání utrpení

Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na smyslových rozkoších.

3. vznešená pravda o zaniknutí utrpení

Utrpení

Čtyři vznešené pravdy

Prvním kázáním, které Buddha Šákjamuni vyslovil po svém probuzení, byly právě Čtyři vznešené pravdy.

Základní pravidla

Buddha věděl velmi dobře, že všichni lidé chtějí radost, ale viděl, že převážná většina z nich

XIV. dalajlama

je nositelem učení školy Gelugpa a jejím hlavním představitelem. Dalajlama se narodil ve vesnici Tagccher v Amdu, v severním Tibetu v chudé rolnické rodině roku 1935. Když mu byly dva roky, byl rozpoznán jako reinkarnace třináctého dalajlamy. Přesně bylo předpověděno místo, kde se budoucí dalajlama narodí, a jeho vyhledání a označení probíhalo tradičním

Khandro rinpočhe

patří do mladé generace tibetských lamů. Díky tomu dokázala Khandro rinpočhe spojit hloubku tibetské buddhistické tradice s moderním západním vzděláním. Khandro rinpočhe je držitelkou dvou linií tibetského buddhismu - Ňingma a Kagjü. Byla nejprve intronizována v klášteře svého otce, později v Rumteku v Sikkimu, kde se stala hlavou

Bhante Wimala

mnich ze Srí Lanky Bhante Y. Wimala odešel do chrámu, když mu bylo pouhých třináct let. V jedenadvaceti letech rozhodnul splnit starodávný úkol, jímž Buddha pověřil svých prvních 64 žáků: "Mniši, putujte". Ovšem trochu ve větším měřítku, než v jakém se tradičně plní. Cestovat napříč světadíly, navštívit všechny země a národy, učit a šířit mír. U nás je poměrně

Milarepa

v linii přenosu Buddhova učení z horké Indie do Tibetu je Milarepa asi nejznámější postavou. Svou cestu začal jako černý mág a vrah mnoha lidí, ale na konci života byl ztělesněním moudrosti buddhů a dokonalým, plně realizovaným mistrem. Společně jako jeho učitel Marpa a žák Gampopa se stal jedním ze zakladatelů

Lobpön Cečhu rinpočhe

jehož rodištěm se stal Bhútán se jako malý chlapec stal mnichem v bhútánském klášteře Punakha Dzong. Když mu bylo 13 let odešel do Nepálu ke svému strýci, který byl znám jako Drukpa rinpočhe Lama Šerab Dordže, a obdržel od něj plný výcvik. V Tibetu meditoval v těžkých podmínkách v jeskyních Milarepy a na Čchimphu. Později se vrátil do Bhútánu a dokončil svá