Kyselina thiokyanatá (zastarale kyselina rhodanovodíková) je chemická sloučenina se vzorcem HSCN, která se vyskytuje ve směsi se svým izomerem, kyselinou isothiokyanatou (HNCS). Je sirným analogem kyseliny kyanaté (HOCN).

U HSCN se předpokládá, že má v molekule trojnou vazbu mezi uhlíkem a dusíkem. Byla pozorována spektroskopicky,

Kyselina siřičitá (chemický vzorec H₂SO₃) patří ke středně silným kyselinám. Je známa pouze v roztocích, ve kterých vzniká rozpouštěním oxidu siřičitého:

SO₂ + H₂O → H₂SO₃

Jestliže se její roztok zahřívá,

Kyselina sírová (zastarale též vitriol) je silná dvojsytná kyselina. Je jednou z nejdůležitějších průmyslově ve velkém množství vyráběných chemikálií. Její sumární vzorec je H₂SO₄, který značí, že se skládá ze dvou atomů vodíku, jednoho atomu síry a čtyř atomů kyslíku.

Kyseliny polythionové tvoří skupiny anorganických kyselinsíry. Jejich obecný vzorec je H₂S_nO₆, kde n = 2, 3, 4, 5 nebo 6. V jejich molekulách jsou všechny atomy síry vázány na sebe.

Názvy kyselin polythionových se odvozují podle

Kyselina peroxosírová je jednou ze dvou peroxokyselin síry. V pevném stavu je to nestálá bezbarvá krystalická látka, která se teplem nebo působením vzdušné vlhkosti snadno rozkládá. Její nestálý vodný roztok se nazývá kyselina Caroova.

Čistou kyselinu peroxosírovou připravíme rozpouštěním oxidu sírového v peroxidu vodíku

[ Pokračování článku ]

Peroxid vodíku (H₂O₂) (triviálně kysličník) je čirá kapalina, o něco viskóznější než voda. Patří mezi hydroxykyseliny. Má silné oxidační, ale i redukční vlastnosti a často se používá jako dezinfekce (3% vodný roztok). Rovněž se často využívají jeho bělící účinky při odbarvování vlasů, v ponorkách je částí pohonného média torpéd. Během druhé světové

V současné době známe velmi mnoho různých křemičitanů, ale příslušné kyseliny k nim nejsou většinou známé. Pouze dvě tyto kyseliny byly experimentálně zjištěny – kyselina křemičitá nazývaná též metakřemičitá a kyselina ortokřemičitá

Vzorec této kyseliny je H₂SiO₃. Její molární hmotnost je 78,1 g/mol.

Kyselina jodistá je oxokyselina, jejíž centrálním atomem je jód v oxidačním čísle VII. Pod označením kyselina jodistá je v chemii chápána kyselina pentahydrogenjodistá - H₅IO₆, tedy hydratovaná forma HIO₄. Pro H₅IO₆ lze neformálně ale přesněji použít výraz kyselina ortojodistá, pro HIO₄ pak neoficiální

Kyselina jodičná je bílá krystalická látka velmi dobře rozpustná ve vodě na bezbarvý až slabě nažloutlý roztok. Patří mezi středně silné kyseliny (1% roztok má pH = 3).

Její soli se nazývají jodičnany, nejvýznamnější je jodičnan draselný, který se přidává do soli pro zvýšení obsahu jodu.

Kyselina chromová je jednou z mála kyselin kovů (k těm patří ještě kyselina manganistá, kyselina osmičelá, kyselina rhenistá, kyselina zlatitá, kyselina zlatná a kyselina wolframová . Existují dvě kyseliny chromové: kyselina chromová, která má vzorec H₂CrO₄ a kyselina dichromová, jejíž vzorec je H₂Cr₂O₇.