Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány (vyzařovány, emitovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpceelektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou. Emitované elektrony jsou pak označovány jako fotoelektrony a jejich uvolňování se označuje jako fotoelektrická emise (fotoemise).

Na styku kapaliny s vodorovnou stěnou, jejíž teplota značně převyšuje teplotu kapaliny, dochází k vypařování kapaliny, které je doprovázeno tzv. Leidenfrostovým jevem.

Kapalina vytváří drobné kuličky, které konají rychlý neuspořádaný pohyb, přičemž se odpařováním neustále zmenšují. To je vysvětlováno tím, že pod kuličkou vzniká

Casimirův jev (Casimirův efekt, Casimirova síla) je projevem existence párů virtuálních částic ve vakuu. Nastává v případě, že se velmi blízko sebe ocitnou například dvě nenabité desky, které by se vzhledem k absenci náboje neměly navzájem silově ovlivňovat.

Dvě rovnoběžné nenabité desky se vzájemně přitahují malou, avšak

Jaderný reaktor je zařízení, ve kterém probíhá řetězová jaderná reakce, kterou lze kontrolovat a udržovat ve stabilním běhu (na rozdíl od jaderné exploze).

V současné době ve všech běžně užívaných reaktorech je reakce založena na štěpení jader. Existují však i experimentální reaktory založené na jejich syntéze.

Jako studená fúze bývá označován jeden specifický způsob provedení jaderné fúze, který v roce 1989 popsali Martin Fleischmann a Stanley Pons.

Někdy se pojmem studená fúze označuje jakýkoliv způsob dosažení jaderné fúze bez použití vysokých teplot.

V roce 1989 Fleischmann a Pons publikovali

Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty či tlaku.

Během termojaderné reakce se uvolňuje velké množství energie, která je ekvivalentem hmotnostního úbytku. Proti slučování jader působí odpudivá coulombova interakce, která například

Mionová katalýza je způsob provedení jaderné fúze za pomoci mionu (μ) jako katalyzátoru.

Největšímu zájmu se těší mionová katalýza při D-T fúzní reakci (slučování deuteria s tritiem). Během ní se nejdříve vytvoří atom tritia, kde je elektron v obalu nahrazen mionem. (takovýto atom značíme μT). Vzhledem k tomu, že má

Jaderná (nukleární) fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení lehkých atomových jader a zároveň dochází k uvolnění energie.

Proti slučování jader působí odpudivá elektrická interakce (obě jádra jsou kladně nabitá). Dostanou-li se však lehká jádra dostatečně blízko k sobě, převládne nad elektrickou silou přitažlivá jaderná