Řehoř IV. (? – 25. leden 844) byl papežem od prosince 827 až do své smrti. Byl to Říman pocházející z aristokratické rodiny.

Byl kardinálem-presbyterem církve. Za papeže byl zvolen na přání spolucísaře Lothara I., který v Římě vykonával soudcovskou moc. Během svého pontifikátu vedl spory s císařem Ludvíkem I. Pobožným

Svatý Lev III. (??, ?? - 12. června 816) byl papežem od 26. prosince 795 až do své smrti.

Roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské. Šlo o důsledek mnoha politických úvah ze strany papežské kurie i vládnoucích kruhů franské říše.

Svatý Pavel I. (??, ?? - 28. června 767) byl papežem od 29. května 757 do své smrti 28. června 767.

Jáhen Pavel byl kandidátem na papeže již ke konci života Štěpána II., svého bratra. Jeho protikandidátem byl arcijáhen Theofylaktos, navrhovaný probyzantskou stranou, která si přála obnovit dobré vztahy mezi císařem a papežským

Štěpán II. (III.) (??, ?? - 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.

Očíslování jeho jména je sporné, neboť po smrti sv. Zachariáše byl papežem zvolen rovněž Štěpán, který ale zemřel již dva dny po své volbě, aniž by byl vysvěcen na biskupa. Z tohoto důvodu v dnešním pojetí nebyl papežem (biskupem města Říma), na druhé

Svatý Řehoř III. (?? Sýrie – 29. listopadu 741) byl papežem od 18. března 731 do své smrti. Katolická církev slaví jeho svátek 28. listopadu.

Řehoř pocházel ze Sýrie a díky tomu hovořil stejně dobře řecky jako latinsky. Papežem ho zvolili ihned po smrti Řehoře II., jeho nastolení se však protáhlo o více než měsíc, neboť

Svatý Řehoř II. (? – 11. února 731) byl papežem od 19. května 715 (udává se i 21. březen 716) až do své smrti. Katolická církev slaví jeho svátek 11. února.

Řehoř II. má značné zásluhy na christianizaci Německa, kam vyslal kněze uspořádat církevní organizaci a sv. Bonifáce pověřil velmi potřebnou misijní činností. Díky tomu se německojazyčné kraje více přimkly k latinskému kulturnímu

Sisinius (??, Sýrie - 4. února 708) byl papežem od 15. ledna 708 až do své smrti. Pocházel ze Sýrie, dá se usuzovat, že pocházel z chudších vrstev a nebyl šlechticem. Vládl jen asi dvacet dnů, jeho pontifikát je tedy pátý nejkratší v historii. Byl těžce postižen dnou, nemohl se údajně téměř ani hýbat, podle historických zpráv to ale byl člověk pevného charakteru, mravně

Svatý Benedikt II. (??, ?? - 8. května 685) byl papežem buďto od roku 683 (zvolen), nebo od 26. června 684 (potvrzen císařem) až do své smrti. Ve funkci papeže byl tedy pouze 11 měsíců. Aby zabránil průtahům od zvolení ke jmenování papežem, prosadil u Konstantina IV., aby potvrzovací právo měl ravennský exarcha. Samotnému Benediktovi jako duchovnímu otci svěřil Konstantin

Svatý Lev II. († 3. července 683) byl papežem, zvoleným 17. srpna 682.

Volba papeže Lva II. byla potvrzena byzantským císařem teprve poté, co Lev II. odsouhlasil závěry Třetího konstantinopolského koncilu. Lev II. akceptoval odsouzení svého předchůdce Honoria (625 – 638), protože mu kladl za vinu, že se provinil

Donus (??, Řím - 11. dubna 678) byl papežem od 2. listopadu 676 až do své smrti.

Byl synem Římana Mauricia. Za jeho pontifikátu nechal vydláždit nádvoří před bazilikou sv. Petra. Nechal ozdobit mramorem sloupořadí vchodu do chrámu svatého Petra a důkladně opravit kostel svatého Pavla. Z kláštera Boecia v Římě nechal přeřadit

Svatý Martin I. (??, blízko Todi - 1. září 655, Chersonésos, dnešní Sevastopol, Ukrajina) byl papežem od června nebo července 649 buďto až do své smrti, nebo do volby svého nástupce Evžena I. (10. srpen 654), s níž vyslovil souhlas (jehož dobrovolnost je ovšem brána v potaz).

Jako papežský legát strávil nějaký čas u císařského dvora v Konstantinopoli (v pozdějším Cařihradě). Roku 649 se

Theodor I. (??, Palestina - 14. května 649) byl papežem od 24. listopadu 642 až do své smrti. Narodil se v Jeruzalémě, byl ale pravděpodobně řeckého původu. Na kardinála jej povýšil papež Jan IV., pravděpodobně kolem roku 640, jeho pontifikát trval šest a půl roku. Jeho pontifikát byl ve znamení boje s monotheletismem, jeho exkomunikace představitelů východní církve

Jan IV. (??, Dalmácie - 12. října 642) byl papežem od 24. prosince 640 až do své smrti. Papežem byl zvolen po čtyřměsíčním období sedisvakance a jeho pontifikát trval necelé dva roky. Pocházel z Dalmácie, byl synem právníka jménem Venantius. Církev (a latinské obyvatelstvo vůbec) tehdy Dalmácii velice trpěla v důsledku nájezdů Avarů a následně příchodu Slovanů, Jan

Honorius I. byl římský papež (625 – 638), kterého Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 28. února 681) odsoudil jako kacíře.

Honoriovo kacířství je argumentem odpůrců dogmatu o papežské neomylnosti. Podle nich jde o důkaz, že učení o papežské neomylnosti je novotou, kterou prvotní církev nezastávala

Svatý Řehoř I. Veliký (asi 540 – 12. březen 604) byl v pořádí 64. papežem katolické církve. Byl prvním z papežů, který začal používat titul "služebník služebníků Božích" (lat. servus servorum Dei) a je považován za jednoho ze zakladatelů světské moci papežské.

Řehoř pocházel z významné patricijské rodiny, vystudoval

Jan III. (latinsky Ioannes) († 7. července 574 v Římě) byl papežem od 17. července 561 do 7. července 574.

Jan III., původním jménem Ioannes Catellinus, pocházel v významné římské rodiny. Jeho otec Anastasius byl nositelem titulu illustris (slavný).

Vigilius byl od roku 537 do 7. června 555 papežem. Narodil se kolem roku 500 ve významné římské rodině. Jeho otec byl konzulem, bratr senátorem.

Již Bonifác II. jej chtěl učinit svým nástupcem, avšak římský klérus mu odepřel souhlas. Papež Agapetus I. jej vyslal jako apokrisiáře do Konstantinopole. Zde se začal klonit k monofyzitismu

Sv. Silverius byl papež (536–537). Jeho otec byl papež sv. Hormisdas (514–523).

Silverius byl neochvějný zastánce pravověří v porovnání s kacířstvím císařovny Theodory. Ta nařídila generálovi Belisariovi, aby vstoupil do Říma a Silveria vyhnal (9. prosince 536). Vojáci heretické císařovny s sebou přivedli nového

Svatý Agapetus I. († 22. dubna 536 v Konstantinopoli) byl papežem od 13. května 535 do 22. dubna 536. Svátek má 22. dubna.

Narodil se v rodině římského kněze Gordiana, zabitého při pouličních nepokojích po smrti papeže Symmacha, jméno Agapetos je ale řecké a znamená "milovaný". Agapetus spolupracoval s Cassiodorem

Jan II. (narozen v Římě jako Mercurius, zemřel 8. května 535) byl římským papežem od 2. ledna 533 do 8. května 535. Byl první z papežů, který si změnil jméno (jeho rodné jméno odkazovalo na římského boha obchodu, Merkura).

V roce 534 zbavil pro cizoložství úřadu Contumeliosa, biskupa v Riezu, a do zvolení jeho nástupce jmenoval