Blahoslavený Řehoř X. (asi 1210, Piacenza – 10. leden 1276, Arezzo), rodným jménem Tebaldo Visconti, byl papežem římskokatolické církve v letech 1271 až 1276. Byl zvolen na nejdéle trvajícím konkláve v historii římskokatolické církve v letech 1268-1271.

Narodil se v Piacenze, většinu své církevní služby však strávil

Inocenc IV. (1195 Janov – 7. prosince 1254 Řím), vlastním jménem Sinibaldo de Fieschi, byl papežem v letech 1243 až 1254. Vzhledem ke svým studiím práva v Parmě a Bologni patřil k nejvýznamnějším církevním právníkům své doby.

Předchůdcem Inocence IV. byl Celestýn IV., který vládl pouhých 18 dní. Počínání Inocence IV.

Papež Inocenc III. (cca. 1160 - 16. červenec 1216), vlastním jménem Lotario de Segni, působil jako 176. papež od 22. února 1198 až do své smrti. Jeho cílem jako papeže bylo zvýšení moci a prestiže svatopetrského stolce a snaha nadřadit jej nad světskou moc, hlavně tu císařskou.

Inocenc III. se narodil roku 1160 jako syn hraběte

Celestýn III. (přibližně 1106 – 30. březen 1198), původním jménem Hyacint Bobo-Orsini, který zahájil svoje papežské působení o pondělí velikonočním roku 1191. Zemřel roku 1198 a bylo mu 92 let. Je pohřben v Římě, konkrétně v bazilice sv. Jana Lateránkého, zvané Laterán. Před svou smrtí chtěl, aby si mohl svého zástupce zvolit sám a aby ho nevolilo konkláve, jak

Klement III., rodným jménem Paulino (nebo Paolo) Scolari, byl papežem římskokatolické církve od 19. prosince 1187 až do své smrti.

Narodil se v Římě roku 1130. Papežem Alexandrem III. (1159-81) byl postupně jmenován arciknězem patriarchální Baziliky Santa Maria Maggiore v Římě (1166), diakonem v Sergio e Bacco (1179) a nakonec

Řehoř VIII. (latinsky Gregorius) (narozen roku 1100 v Beneventu v Itálii a zemřel v roce 1187 V Pise), rodným jménem Albert de Mora, byl 25. října 1187 zvolen papežem a až do své smrti ještě téhož roku.

Albert de Mora pocházel z rodiny Beneventské šlechty a v mládí vstoupil do Cisterciáckého řádu. Roku 1172 se jako papežský

Alexandr III., vlastním jménem Orlando (Roland) Bandinelli (asi 1105, Siena – 30. srpen 1181, Civita Castellana) byl papežem v letech 1159-1181.

Alexandr III. se narodil v Sieně kolem roku 1105. Byl slavným doktorem práv v Boloni (1139 - 1142) a poté kanovníkem v Pise. V roce 1150 byl kardinálem-jáhnem, rok poté kardinálem-knězem

Gelasius II., rodným jménem Jan z Gaety (kolem 1060, Gaeta - 28. ledna 1119, Cluny) byl papežem od 24. ledna 1118 až do své smrti.

Hned po zvolení ho přepadl procísařsky laděný Lucius Fragipani, ale Římanům se ho podařilo osvobodit. V roce 1118 císař Jindřich V. dobyl Řím. Papež před ním uprchl do Gaety. Jindřich jmenoval

Paschalis II., rodným jménem Rainer z Biedy (?, Bieda - 21. ledna 1118, Řím) byl papežem od 13. srpna 1099 až do své smrti.

V roce 1102 na postní synodě obnovil papež zákaz investitury a vyobcoval císaře Jindřicha IV. z církve.

V roce 1111 Jindřich V. Sálský dva měsíce věznil papeže

Urban II., rodným jménem Odo de Lagery (1042, Châtillon-sur-Marne, Francie - 29. července 1099, Řím) byl papežem od 12. března 1088 až do své smrti.

Pocházel z významné šlechtické rodiny, dostalo se mu dobrého vzdělání. V mládí byl arcijáhnem v Remeši, později se stal mnichem v Cluny a převorem. V roce 1079 jej opat